O barevných vílách |
Barevné víly vypadají trochu jako francouzské herečky ze šedesátých let, často mají pruhované nebo puntíkované oblečení a mnohdy nejsou ani doopravdy barevné - mohou být klidně průsvitné nebo třeba sněhobílé.
Vyskytují se na různých místech a vlastně je možné setkat se s nimi prakticky kdekoli a kdykoli. Jo. Říká se o nich, že to jsou stvoření plná radosti. Stále se smějí, žertují, hrají si s pastelkami, bublifuky a osvěžovači vzduchu do auta, tančí mezi lidmi...
...málokdo však tuší, že právě v tomto počínání barevných vil se kdesi hluboko ukrývá skutečný žal a zoufalství. Na rozdíl od beznohých holubů na nádraží v Plzni, kteří jsou politováníhodní na první pohled, zde člověku nějakou dobu trvá než skutečně pochopí. Až když nějakou barevnou vílu poznáte velmi dobře, zjistíte, že se trápí. Možná každý večer leží ve své posteli, nemůže usnout, dívá se na dřevěné obložení kolem sebe a pláče. Nebo pláče, když sedí s bublifukem na mostě a nikdo ji nevidí. Nebo má na zápěstí jizvy (to jak si před půl rokem napustila vanu teplou vodou a zkusila si podřezat žíly). Nebo prostě jen bývá celé dny nešťastná, aniž by existoval nějaký důvod. Důvody jsou příliš rozumová věc. Věřte tomu, že u většiny barevných vil je to tak, jak říkám.
U většiny...
|
|
Názory čtenářů |
02.11.2008 20:57
Lucretius Woogyankle
|
Asi nevím úplně o čem mluvíš, trochu to chápu, ale nemůžu říct, že nějak moc. Z mojeho pohledu jsou všichni tak trochu tyhle víly, o kterých píšeš. Všechno je dobrý, ale něco má každý v sobě. Něco, co je černější než noc.
Nebo aspoň já to v sobě mám a často, když jsem nejvíc veselej, tak si to uvědomím a je mi z toho opravdu zle.
Dneska jsem měl ten pocit v autě, jel jsem unavený z vysočiny, z chatičky, která byla super - docela rychle, po D1... A v protisměru byly sanitky, policajti a bouračka, celý shořelý auto snad. Najednou mi to zase problesklo, to, jak jsem unavenej, to, jak jedu rychle, to, že jsem tam mohl bejt já, nebo spíš už nebejt. Prostě nebejt.
A jak něco takovýho na tebe dopadne, tak je to špatný, nemáš radost ze života, vidíš jenom to černo a nevíš, jak z toho ven.
Možná je to něco takovýho, ty víly, o kterých píšeš.
Třeba je to to, že věčně se mezi hvězdami tančit nedá. |
02.11.2008 21:40
Dominika
|
prima... |
02.11.2008 22:29
Lu_Po
|
hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky |
03.11.2008 07:00
stanislav
|
Lu_Po napsal(a): hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky čarodějka ví a zná, víla tápe a jen tančí a pak brečí o samotě.... |
03.11.2008 10:09
osika
|
stanislav napsal(a): Lu_Po napsal(a): hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky čarodějka ví a zná, víla tápe a jen tančí a pak brečí o samotě.... a mezistupeň: vilná víla :) |
03.11.2008 10:14
stanislav
|
osika napsal(a): stanislav napsal(a): Lu_Po napsal(a): hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky čarodějka ví a zná, víla tápe a jen tančí a pak brečí o samotě.... a mezistupeň: vilná víla :) mecheche brekeke |
03.11.2008 10:24
LISKA
|
předposlední stupeň : vilná stařena (jen tančí a brečí osamotě)
poslední stupeň: stařena (tápe) |
03.11.2008 12:42
Megan
|
Tak jednu barevnou...:) |
04.11.2008 23:49
Vích
|
stanislav napsal(a): osika napsal(a): stanislav napsal(a): Lu_Po napsal(a): hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky čarodějka ví a zná, víla tápe a jen tančí a pak brečí o samotě.... a mezistupeň: vilná víla :) mecheche brekeke ukrajinským lesním vílám prý ukousl zadek drak, ze předu krásné, ze zadu děs a hrůza. |
04.11.2008 23:57
kníže Kropotkin
|
Vích napsal(a): stanislav napsal(a): osika napsal(a): stanislav napsal(a): Lu_Po napsal(a): hmm... tak pčesně něco takovýho mám napsanýho ve starým deníku ... akorát jim říkám čarodějky čarodějka ví a zná, víla tápe a jen tančí a pak brečí o samotě.... a mezistupeň: vilná víla :) mecheche brekeke ukrajinským lesním vílám prý ukousl zadek drak, ze předu krásné, ze zadu děs a hrůza. to je jako opravdu součást ukrajinského folklóru? :-) |
05.11.2008 18:06
Vích
|
jo tak nějak jsem to slyšel, jsou to lesní víly, říkají jim Mavky. |
06.11.2008 23:26
Gunya
|
Ale kdo neni takovej jak říkaš? Takovy sou proste všichni lidi.
|
06.11.2008 23:27
Gunya
|
Supr dílko BTW. |
06.11.2008 23:33
kníže Kropotkin
|
Gunya napsal(a): Ale kdo neni takovej jak říkaš? Takovy sou proste všichni lidi. do určitý míry jo. |
07.11.2008 02:13
Gunya
|
Jen sem chtel rict, ze kazdymu je nekdy mizerne. A to neni do urcity míry, to je proste podstata nasi existence.)
|
07.11.2008 11:16
kníže Kropotkin
|
Gunya napsal(a): Jen sem chtel rict, ze kazdymu je nekdy mizerne. A to neni do urcity míry, to je proste podstata nasi existence.) jo, to je pravda. ale o tom to tak úplně není... je v tom ten kontrast. |
07.11.2008 11:56
Lucretius Woogyankle
|
Tady jde o dlouhodobou mizérii...
|
07.11.2008 19:34
kníže Kropotkin
|
Lucretius Woogyankle napsal(a): Tady jde o dlouhodobou mizérii... jo, to především. |
07.11.2008 23:47
Vích
|
no a na vílách je právě to zajímavý, že maj současně ukousnutej zadek a září všemi barvami, mě to teda vždycky fascinuje, když takovou potkám. to nekecám. |
25.11.2008 11:43
Shari
|
no mít klobouk tak smeknu málokomu tohle vůbec dojde |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|