LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #52475
Autor:	Diotima
Druh:	Denní (s)potřeba
Kategorie:	Jiné
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	11.10.2008 15:24
Počet návštěv:	2301
Počet názorů:	10
Hodnocení:	3
Patří do archívu:	<Soukromý> stanislav: angažovaná díla

Prolog

Malý zápisek z knihy, citované dnes v rozhlasu, která
jistě stojí za přečtení:
Gilles Lipovetsky - Éra prázdnoty (Prostor, 2007)

Přesycením k lhostejnosti

V dnešní době začíná působit přesycenost, přeinformovanost, vše určuje měřítko zábavnosti.

Tento postmoderní věk lhostejnosti začal revolučním
květnem 1968, kdy v Paříži dochází k největší vzpouře
proti postupující pustině, ale jde o revoluci
bez programu, bez obětí.

Žijeme v době, kdy se priority mění. Kdo budou
vlastně v budoucnu žena, muž nebo dítě? Všechny
hranice se stírají. I když v pustině uniformita nehrozí.

Prioritou je rychlost, mobilita, nomádství, které ale
zabraňují vytváření hlubších vztahů, partnerství.
Mladá generace se nechává ohlušovat hudbou (až
padesát procent sluchu mladé generace ztrácejí
neustálým poslechem hlasité hudby ve sluchátkách).
Nahluchlý narcis se hrouží se sluchátky na uších
do sebe.

Psychické nemoci jako hysterie, fóbie a různé
obsese jsou za posledních dvacet let vytěsňovány
narcistními poruchami, narcistickou lhostejností,
zahleděním do sebe, neschopností prociťovat,
až emočním prázdnem. Lidé čím dál více touží
po emoční nezávislosti, žít sami, nenavazovat
hlubší vztahy. Nastává konec happy-endů,
přichází cool éra, kdy každý žije ve svém bunkru,
chráněn před vášněmi a oddaností. Módy
se mění čím dál rychleji, zvyšuje se počet sebevražd,
lidé se ženou za štíhlostí, sportem, novými zážitky,
cestováním. Moderní je rovnost všeho, všech, vše si
je rovnocenné, vládne demokracie a samoobslužnost
ve všech směrech.

Doba hedonismu minula, rozkoš změnila svou podobu.
Muži začínají volat po právu na impotenci, klid a ticho.
Ani vášni se nevyhnul proces zlhostejňování.
Mnozí se navracejí k posvátnu, zenu, taoismu,
buddhismu, kabale, theosofii, .. . Co bylo potlačeno,
nyní vyplouvá na povrch, lidé se snaží brojit
proti zestejňování v rámci globalizace. Duchovnost
ale přechází do kaleidoskopického výběru prvků
z různých náboženství. Umění nehledá nový jazyk,
stává se subjektivnější, amatérštější, upadá
do samoúčelné útržkovitosti beze smyslu,
až stereotypního zacházení do krajnosti.
Hrdinové se unavili! Nastupuje logika prázdnoty
jako u velkých ideologií.

Bují bulímie umění, sportu, cestování, svobodného
vyjadřování všech - masová kultura oceňující
tvořivost, supermarketovou tvořivost ve velkém.

Nastupuje fenomén legrační společnosti. Média
všechny události dramatizují, ale cítíme legrační
podtón, ne humor, který osvobozuje. Lidé mají stále
raději komiksy a slovní hříčky s tímto podtónem.
Neonihilismus není ateistický, ale humoristický,
módní je skromný pop-art, nenucený styl se smyslem
pro legraci. Nový hrdina se nebere vážně, je
výkonný, ale do činů se emocionálně nevkládá, je to
jen zábavný sympaťák, internetový bavič apod.

Lidé se stále více zabývají jen svými osobními
starostmi, které odreagovávají sportem a cestováním,
honbou za materiálními statky, za reklamními
novinkami. Jsou od sebe tímto neustálým pohybem
více a více rozptýleni, rozprášeni, bez potřeby
společenskosti. Končí doba hospodské pospolitosti
a hospodských rvaček. Dochází k neutralizaci
lidských vztahů, bližní ztrácejí význam,
stávají se pro dosebezahleděnce jen statisty. Jde
o lhostejnost nového typu v narcistické společnosti,
kdy sice stále více komunikujeme, především
po internetu, ale skutečné vztahy a styky
s druhými lidmi nás zajímají čím dál méně.

Počet úprav: 30, naposledy upravil(a) 'Diotima', 18.11.2008 12:27.