Poslední dobou máš tiché ruce, hebké jak listí co přezrálé k zemi tíhne
Tvá svítání jsou mlčenlivá a soumraky občas zhoubné Od častých plaveb po tvé hladině ztěžkly mi šaty touhou
Když jsi bloudíval ulicemi sledovala jsem tě raději prstem na mapě hledal jsi jiné cesty tak zasněně až tě zavedly za okraj...
...ještě pořád doufám že se vrátíš |