Dílo #51752
Autor:nela
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.09.2008 05:07
Počet návštěv:1476
Počet názorů:4
Hodnocení:5
Patří do archívu:<Soukromý> stanislav: angažovaná díla

Prolog
Pozn.:
Text se zabývá problematikou závislosti jako návykové poruchy z velmi úzkého pohledu a spousta aspektů je opominuta, nikoli z nedbalosti nebo úmyslu dezinformovat či některé informace záměrně neuvádět. Pro neznalé terénu tak může být v určitých momentech zavádějící.
Úvaha je založena na zkušenostech z praxe, avšak otázka nakolik můžeme popsané jevy generalizovat zůstává i pro mě jako autora stále otázkou a námětem k diskusi.
úvaha- Závislost na negativních prožitcích v drogové závislosti


     Drogově závislý, alkoholik, patologický hráč nebo člověk trpící chorobným nutkáním k jiným typům sebepoškozování (jinými závislostmi). Všichni jsou zvyklí na určitý ´vzorec žití´ trvající roky, často i desítky let: užití (si) - kocovina (morální, absťák, dojezd, ...) - užití - kocovina - ... atd. (- dále budu hovořit konkrétně o drogově závislých.)
     Po nějaké době však takový život začne jeho uživatele příliš ničit, psychicky i fyzicky, zjistí, že stavy pod vlivem ztrácejí na intenzitě, ´kocoviny´ na intenzitě nabírají, a tak začne projevovat zájem o změnu životního stylu, léčbu, abstinenci. Co takovýto zájem však může vpravdě znamenat, co vlastně klient žádá, jaká je - ač si to přímo neuvědomuje a tudíž nevysloví - jeho zakázka? Napadá mě:
- úprava fyzického stavu,
- úprava psychického stavu,
- úprava vztahů (jdu se léčit, chci se sebou něco dělat, začít žít lepší život, ...),
ANEB obnovení sil (žil), možnost nechat klesnout toleranci (- finančně i jinak výhodné) a vytvoření dobrých podmínek pro návrat k braní.
     Klient bude docházet na terapie (hovoříme-li o ambulantní léčbě závislosti), bude se podrobovat léčebným metodám, relaxacím, osvětě, bude plnit terapeutické úkoly. Bude považován za ´vzorného klienta´, ve vztazích mezi ním a terapeuty nebudou žádné problémy. Přesuňme se však do jeho osobního, každodenního života.
     Náš závislý se již detoxikoval, přerušil kontakt s místy a lidmi spojenými s drogami, zkusil přičichnout k nějaké (zdravé) volnočasové aktivitě nebo letmo (pro začátek) oprášil některé z dřívějších – z doby před začátkem drogové kariéry nebo maximálně na jejím začátku. Vše je na dobré cestě, zdá se. Prožívá sice i nepříjemné psychické stavy, bažení a další negativní pocity spojené s absencí návykové látky a touze po ní, ale nějak je zvládá. Nějak - a to je ono. Jak vlastně?
     Často si sice vzpomene na to, co mu radí na terapiích, o čem ví a má odzkoušené, že pomůže - například setkání s ne-uživateli, sport, různé techniky relaxace, ... - ale nic z toho neprovede a dokonce se jaksi snaží zachovat status quo. (Ten jej v ´nejhorším´ případě mohou dovést zpět k užití drogy.) Proč takto jedná a vzpírá se dalším krokům k úzdravě? (pozn. myšleno k abstinenci a změně životního stylu; úzdrava je v oblasti drogových, ale i nedrogových závislostí závislostí hodně relativní pojem)
Teorie:
     Bažení, abstinenční příznaky, deprese, úzkost, napětí apod. u drogově závislého obvykle vypovídají o tom, že v nedávné minulosti jeho tělo i mysl prožívaly příjemné stavy nebo alespoň absenci stavů nepříjemných a avizují zároveň, že tomu tak v blízké budoucnosti opět bude. A klient avizované přijímá do podvědomí jako fakt a podle toho se i tak zachová (viz roky následovaný ´vzorec žití´; roky napodmiňovaný reflex).
     Drogově závislý, pokud si nedokáže utvořit vizi života bez drog, podvědomě neustále (i v období urputné snahy abstinovat) počítá s tím, že toto negativní prožívání reality bude opět nahrazeno nebo alespoň dostatečně přehlušeno účinkem drogy. (To jej svým způsobem ´drží nad vodou´ a v okolí vzbuzuje zdání poměrně rychlé ´úzdravy´.) Vnímá taky, že pokud se ho dobrovolně a vědomě vzdá, vzdá se taky naděje na příští příjemné prožitky. (Tuší, že je možné si najít náhradní, ale už polemizuje nad tím, zda plnohodnotnou.) Zároveň jej tyto, ač nepříjemné pocity a stavy zaměstnávají, hraje si s nimi. Má s čím bojovat, nad čím vítězit a čemu podléhat. Nechce je měnit za myšlenky a pocity zcela nové, neznámé, pro něj cizí. Tyhle jsou jeho součástí, jeho realitou. Když například relaxovali na terapii, bylo to jiné, i prostředí bylo cizí, nové, lépe se tedy přijímaly i nové zážitky. Ale v jeho starém prostředí, kde všechno má svá zaběhnutá pravidla... Představa, že by byl v pohodě? Seděl v křesle a po těle i po duši by prožíval klid, radost...nirvánu? Těžko. (Droga mu to ale dát dokáže.) Unudil by se. Vydržel by to možná chvilku, pak by ale začal hledat - podněty, čím se zabavit, nějakou ´akci´ (jak byl neustále zvyklý)... A dost možná by pak skončil tam, kde byl.
     A potom - zklamání z relapsu? Výčitky? Snad. Čekává se to od něj. Někde hluboko však…konečně je to znovu on sám, sebevědomý, ve známém terénu. Takto, když je v pohodě, se bude i lépe odvykat. Všechno si to chce promyslet pěkně doma, mezi svýma. A pak se uvidí. Mezi spoluuživateli vypráví zážitky z neúspěšné léčby a mluví o nadlidské síle drog (čehož je živoucím důkazem). Prožívá si dál svá vytržení i propady, občas hodně hluboko.
     Ale když bude nejhůř, vždy je v záloze léčba.

Počet úprav: 10, naposledy upravil(a) 'nela', 15.09.2008 08:26.

Názory čtenářů
15.09.2008 08:17
stanislav
moc pěkný téma.
19.09.2008 17:36
meteor
mazec
21.09.2008 18:53
hrobnick
Dobrej vhled!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)