Dílo #50055
Autor:Mario Czerney
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.06.2008 21:05
Počet návštěv:13535
Počet názorů:40
Hodnocení:13 6 9 7
Patří do archívu:<Soukromý> Diotima: dětem 21. století,
<Soukromý> HanaKonvesz: selanky

Prolog
Po včerejší poněkud temnější a skličující...no,  dnes přicházím s náručí plnou léta, slunce, života, lásky
žiju, žiju, olalalá
Už je to tu zas!
Žiji!
A nezavazuji si tkaničku
Nechám ji volně plandat

Nechám ji tak jak je
Po chodníku se vlní
jde pořád se mnou

Já!?
Žiji! A nechávám žít!
Nechám ji plandat
tkaničku neposednou

Dokud si zas nenabiju držku.

Názory čtenářů
24.06.2008 10:15
Pomerančová
ja proste musim...
24.06.2008 10:41
siorak
Nějak tak je to s tou držkou předpověditelné od začátku, tudíž to tam už nemuselo být polopaticky vyjádřeno. Nějak mi to průhlednost vadí. Sorry - k tobě jsem upřímný. Malá poznámka:

Mario Czerney napsal(a):
jééé, já se spletl... tam mělo být "dokud si nedojím dršťku!"
ale už to tak nechám, to už by nebylo fér předělávat to .-ú
dlouhátlustáčára napsal(a):
Já držšťky ráda není nic lepšího :-))
Píše se držky, držková polévka ...

Ta metafora je jinak skvělý nápad.
24.06.2008 12:25
muclicka
Tom Waits

))
24.06.2008 12:41
stanislav
Konvalina napsal(a):
Když už na jiném místě rozebíráme jemnosti a zrádnosti češtiny, zaráží mě tu v díle jiná drobnost, napsaný vykříčník s následným otazníkem. Běžně se píše jako první otazník, otázka, která je zdůrazněná vykřičníkem. Tady je to naopak. Je to chyba nebo záměr autora, který si radostně vykřiknul a vzápětí znejistěl otázkou, zda opravdu žije...
já si myslim, že tim Mário něco chtěl sdělit, že je to naschvál.
24.06.2008 12:52
logik
siorak napsal(a):
Píše se držky, držková polévka ...

bože a todle ti řek kdo?
24.06.2008 13:58
Aglája
Ode zdi ke zdi :o))
24.06.2008 14:33
siorak
siorak napsal(a):
Nějak tak je to s tou držkou předpověditelné od začátku, tudíž to tam už nemuselo být polopaticky vyjádřeno. Nějak mi to průhlednost vadí. Sorry - k tobě jsem upřímný. Malá poznámka:

Mario Czerney napsal(a):
jééé, já se spletl... tam mělo být "dokud si nedojím dršťku!"
ale už to tak nechám, to už by nebylo fér předělávat to .-ú
dlouhátlustáčára napsal(a):
Já držšťky ráda není nic lepšího :-))
Píše se držky, držková polévka ...

Mario, dlužím ti omluvu a dík za poučení. :-)

Ta metafora je jinak skvělý nápad.
24.06.2008 15:09
Alan Marceau
něco mezi Wittgensteinem a ZZ Top
24.06.2008 16:56
stanislav

Svět podle Maria

V prosincovém čísle jsme přinesli ukázku z Mariovy chystané knihy Cháron, z níž vyjímáme další pokračování.

Byl to převozník do světa mrtvých duší. Sám velký Cháron… Blížil se ke mně po řece Styx. V duchu jsem si řekl: „No, co jiného bys vlastně očekával? Jsi přece mrtvý…“ A tak jsem tam stál a čekal, až loďka přirazí k mému břehu. Cháron přijel až ke mně. Rukou mi mlčky pokynul, abych nastoupil. Já jsem tak učinil a vložil mu do jeho kostnaté dlaně zlaťák, který jsem našel na hladkém, černém kameni. On jej přijal a uschoval do útrob své sutany. Znovu vzal do rukou veslo a odrazil loďku od břehu. Pádlo s ohromnou silou rozráželo kalnou hladinu Stixu a loďka plula…

V té chvíli jsem mimoděk vyslovil nahlas jednu z mnoha myšlenek, které se prohnaly jako smršť mojí hlavou: „Tak takhle vypadá poslední cesta… tak dramaticky a smutně… Já o ní měl trošku jinou představu…“ „Jakou?“ ozval se doposud mlčící Cháron. „Jakou?“ „No… určitě ne takhle smutnou a s takovým scénářem,“ pokoušel jsem se vysvětlit mu. Po chvíli promluvil opět on: „Nezbývá mi, než s tebou souhlasit…“ „Smím se tě, Chárone, na něco zeptat?“ „Ptej se…“ „Jak dlouho už vozíš duše mrtvých přes tuto řeku? Do světa mrtvých duší, do podsvětí?“ „Nu, už víc jak pět tisíc let…“ „A to tě to převoznictví ještě neomrzelo? Ten stereotyp tě přece musí ubíjet, nebo ne?“ „Já jsem dostal tuto službu jako trest za mé děsivé skutky během mého života. A také díky mé hlouposti a nevědomosti. Měl jsem předchůdce, kterého jsem zde vystřídal… ovšem také díky jeho úskoku a mojí důvěřivosti…“ „Já znám dobře ten důvod…“ „Tak vidíš, dnes už není nic tajemstvím. I ty to znáš a víš,“ zasmál se smutně Cháron. A potom dodal: „Ještě před tisícem let bych se snažil nebo pokoušel najít za sebe náhradníka. Ale pak jsem tuto myšlenku opustil a vytlačil toto přání ze své mysli. Jsem Cháron, převozník mrtvých duší, a tak to také zůstane. Po věky věků…“

Potom se rozhovořil: „Dříve se lidské duše bály se mnou hovořit, bály se mě a mého vzhledu. Ale postupem času se to lepšilo. Dnes svou práci konám rád a přijal jsem svůj úděl. Lidské osudy… Jedno jestli dobré či zlé. Jsou pro mě vždy krásnou, životem dýchající knihou. Mnozhému jsem se za ty tisíce roků naučil, mnohé se dozvěděl. Jednou se Bůh, ten největší a nejmocnější, nade mnou snad smiluje. A odvolá mě z tohoto smutného místa…“

24.06.2008 17:02
stanislav
http://www.e-stranka.cz/regenerace/2003/01/kuchar.htm
24.06.2008 17:40
moře
7
24.06.2008 18:16
play
ólala
25.06.2008 01:45
LISKA
nemám čas,a dnes ani chuť, číst komentáře ostatních, tak možná budu někoho citovat. Je to geniální.
25.06.2008 09:05
Andromeda
 
25.06.2008 13:03
Zuzulinka
pravda je hochu krutá
dříve či později
bude ti přišlápnutá...:-)
26.06.2008 07:17
haha
26.06.2008 09:46
Dominika
vynikající...
27.06.2008 19:15
Diotima
s tou tkaničkou je to dobře rafinovaný! jen estli to neni žížala
14.07.2008 22:56
fougeres
-)))
18.10.2008 10:33
stanislav
http://hubertxy.webgarden.cz/mariovo-okenko
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)