schováváme se před sebou za rohy ulice a povídáme si halasně přes celé město prý rušíme noční klid jak neslýchané takhle nad ránem hlavně se nepotkat co myslíš studí nebo hřejí dlažební kostky po dešti
psát si básně po zdech města by nás příliš pálilo do očí
jak si malý když se schováváš za černé střípky sametu jako malé děti v dlaních před světem hvězdy na mě pokřikují my tu nejsme a tebe pořežou do prstů mám strach že pohltí tě noc a měsíc do rtů popálí
potkávat se pohledy ...teď dlouho nebudu chtít |