LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #49401
Autor:	PaJaS
Druh:	Pro pobavení
Kategorie:	Próza
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	27.05.2008 11:11
Počet návštěv:	1104
Počet názorů:	8
Hodnocení:	7 6

Prolog

... Jindřišská věž - 12.5.2008

Příběh o prdu

Jak začít? Celý můj příběh začal poměrně nevinně. Určitě znáte tu studentskou hru s hrachovou kaší a zapalovačem. Přiznejme si to na rovinu - byl jsem v ní šampiónem po celou dobu, co jsem byl na kolejích a ani jsem tomu nemusel pomáhat luštěninami. Zažehávač s ohněm však musel být opatrný, protože můj plamen byl nadprůměrně velký (alespoň ve srovnání s mými soupeři). Mé rodiče to trápilo - možná proto, že se mnou nikdy dlouho nevydrželi v jedné místnosti. Různá lékařská vyšetření, která jsem musel podstoupit, však nepřinesla nic nového a všichni doktoři jen krčili rameny. Vyzkoušel jsem mnoho rad a doporučení jako například klystýry tekutým mýdlem, ale bylo to spíše horší než lepší (a navíc se mi dělaly bubliny u zadku).

Vysokou školu jsem studoval dálkově - doslova a do písmene. No uznejte sami - kdo by vydržel hodinu a půl na přednášce a přitom si alespoň jednou neulevil. V mém případě to byl poměrně jasný signál přednášejícímu k předčasnému ukončení výkladu a doporučení k samostudiu, následované úprkem veškerého osazenstva z místnosti. Někteří učitelé a asistenti se mnou však poměrně aktivně spolupracovali. Například docent Jouza - fyzik - mne použil jak důkaz své teorie, že rychlost smradu lze změřit.

Pokus byl poměrně jednoduchý - zavřel mne do velké místnosti, kde v jednom rohu jsem stál já a v druhém malý přenosný dozimetr. Dal mi do ruky stopky a v momentě akce jsem zmáčkl start. Jakmile dozimetr explodoval, stiskl jsem stop a zapsal na kus papíru změřený čas. Pokusy to byly nákladné a moc mě to nebavilo - když jsem ale viděl zářící oči docenta Jouzy, dotáhl jsem to s ním až do konce.

Vysokou školu jsem málem nedokončil - problém nastal u státnic, kde jsem měl být dvě hodiny pod dozorem a v uzavřené místnosti. Zkoušející mi nechtěli mou přípravu uznat, protože po několika minutách jsem se vždy na potítku ocitl sám a mohl jsem bez problémů opisovat. Když jsem jim chtěl mé znalosti dokázat, během chvilky byly státnice přerušeny a za protestů všech nevyzkoušených odloženy.

Už už jsem ztrácel naději, že si před jméno dám titul. Nakonec mne zachránil zlatý docent Jouza. Jeho práce se setkala s velkým ohlasem a jako svůj dík nechal ve zkušební místnosti instalovat digestoř. V průběhu zkoušky jela na plný výkon - přesto zkoušejícím slzely oči, statečně to ale vydrželi. Byli i mnohem shovívavější k mým mezerám ve zkoušené látce. Zvítězil kolektivní duch - pokaždé, když zkoušený měl tendenci mě potopit, jeho soused mu cosi pošeptal do ucha a prošel jsem. Promoci jsem měl kvůli svému handicapu sólovou a velmi rychlou, následná oslava se odehrála v rodinném kruhu v zahradní restauraci pod širým nebem.

Šťastný a s titulem jsem se začal zajímat o uplatnění v zaměstnání. Při pohovoru na prvním místě jsem na svůj problém upozornil a dívka z personálního se moc smála. Ale jen chvilku. Rozhovor byl u konce a rychle jsme se rozloučili. Slíbila mi, že se ozve. Po dvou měsících ticha jsem zkusil jinou firmu a pak další. Už jsem na nic neupozorňoval - přišlo mi to zbytečné a ušetřil jsem si smích před rychlým odchodem. Nakonec jsem narazil na osobu, která měla problémy s čichem a silnou sennou rýmu. Ta nešťastná žena nic necítila a slzící oči přičítala své alergii - takže jsem byl přijat.

Dva dny před svým nástupem do práce mne napadla spásná myšlenka - korek. Sehnal jsem si špunt odpovídající velikosti a první testy dopadly báječně. Stejně tak i první den v práci. Jen dvakrát jsem kontrolovaně na toaletě uvolnil výfuk a srovnal tlaky. Že by se začalo blýskat na lepší časy?

A našel jsem si i přítelkyni - ideální ženu pro mne. Je to ta dívčina, která se mnou dělala pohovor. Jestli nám to klapne, tak doufám, že naše děti budou buď po ní nebo po mě. Jinak nevím. Bydlíme spolu na samotě u lesa nedaleko Českého Brodu bez otravných sousedů a v klidu. Jen by mě zajímalo, proč při předpovědi počasí hlásí stav ozónu nad Antarktidou a Českým Brodem.

Epilog