Dílo #49253
Autor:Svetla
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:19.05.2008 21:50
Počet návštěv:887
Počet názorů:10
Hodnocení:4 2 2 1

Prolog
 
Karkulka

„Karkulko, Karkulko, no tak, kde vězíš?“ ozval se poněkud ospalý a nevrlý ženský hlas. Pusu otevřela dokořán a hlasitě si zívla. Ruku si před ni nedala. Proč taky? Byl tu někdo? Nebyl, tak co. Žena vyndala z košíku láhev, načala ji, ucucla si z ní, pak ještě jednou, a vrátila ji zpět k bábovce. Kdyby ta holka zatracená tady byla už před chvílí, měla by babička flašku celou. Ano, nikdo jiný za to nemůže než ta holka. Ona snad nikdy nevyroste. Ha, tamhle je.

Karkulka seděla na bobku před chatrčí a cvrnkala kuličky do důlku. Hrála si sama se sebou. Široko daleko tu nikdo nebydlel a sourozence neměla žádné. Možná, že to bylo i dobře, že žádného neměla. Třeba by se jí taky vysmíval jako Jeníček, ke kterému se vždycky přidala i Mařenka, nebo jako ten mrňavej kluk, co se klidně nechá unést liškou, ten Budulínek. Ale aby toho nebylo málo, utahoval si z ní dokonce i Smolíček, což už bylo i na Karkulku moc. Sám si, kluk střapatá, bydlí s jelenem, chodí jako hastroš a jí, Karkulce, bude kecat do módy? To Karkulku trápilo. Vždyť vypadala ve svém červeném oblečku tak hezky. Každý, kdo nebyl slepý, musel uznal, že jí to sluší. Ale to ty hloupé děti neviděly. Když náhodou na Karkulku narazily, a to se stávalo jen zřídka, začaly se jí pošklebovat a volat na ni: „Červená karkulko, červená, červená.“ A ještě se smály. To se Karkulce nelíbilo. Ani trochu.

„Karkulko,“ přidala žena na hlase až to Karkulkou trhlo. Lekla se. Kuličky nechala kuličkami a šla domů. Maminka bude potřebovat s něčím pomoct. Otevřela dveře. Žena seděla u okna. Obrátila se na Karkulku.

„Kde se couráš? Už jsem tě jednou volala!“

Karkulka sklopila oči a neodpověděla. Stejně by nic na svou obranu říct nestihla. Matka ukázala na košík.

„Odnes to babičce a až se vrátíš, můžeš tady uklidit. Je tu zas svinčík. No co koukáš? Ať už si pryč!“ S bouchnutím dveří si žena zalezla do pelechu, kde si ještě předtím než usnula, pochutnala na několika rumových pralinkách.

Babička ležela v posteli. Nebyla nemocná ani nemohoucí. Byla jen na mol a čekala na obvyklý přísun moku.

„Doufám, že Karkulka nepřitáhne zas bábovku, tu si může strčit někam. Kdyby radši vzala o nějakou tu flašku víc, to by bylo něco. A kde vůbec je? Už by tu měla bejt. Jééé, já mám děsnou žízeň! Oni mě tu snad nechaj umřít žízní.“


Karkulka se loudala lesní cestou a přemítala o svém osudu. Co je to za život? Vždyť nemůže být nikdy ani dospělá. Přitom dětské starosti nemá. Matka se věčně povaluje opilá v pelechu a Karkulka aby dřela za obě. No nemá ona smůlu? Čím se vlastně liší od Popelky? Rozdíl je jen v těch hadrech, ale i pro ně se jí vymívají. Jako Popelce. Jenže ta je na tom podstatně líp. Copak ta. Vezme si jí princ. Ale co čeká na Karkulku? Jen vlkův žaludek, kde se musí mačkat s babičkou. Už se jí i párkrát stalo, že si myslela, že kdyby přišel myslivec o vteřinu později, byla by se bývala udusila. Aspoň že na myslivce je spoleh´.


„Aaa, tamhle je. Ta je tak hezká!“ slintal z poza smrku vlk. „Úplně k sežrání. A já mám takový pech, že si do jejího mladého, libového masíčka ani kousnout nemůžu. Ne, ne. Kdepak, to nejde. Zkazila by se tím celá pohádka. Z Karkulky by byly Karkulky nejmíň dvě a co potom s nima, že jo? Ona stačí taková pěkná holka jen jedna. Oni tři baby v žaludku, to by bylo sado-maso jak vyšitý. To už by snad ani pro ty děti nebylo. Aach. Ta je, lidi, ta je! - - - Baf!“

„Jeee!“ vyjekla Karkulka a upustila košík na zem: „Co blbneš?! Víš, jaks mě vyděsil?“ Durdila se a sbírala ze země pomačkanou bábovku, aby ji dala zpátky do košíku.

„Hehe, a že to pořád funguje.“

„Že si nedáš pokoj! Mohl bys mít už rozum!“

„Rozum, nerozum. Radši mi řekni, kam máš namířeno.“

„Ty ses vážně nezměnil. Myslíš, že mám čas tady s tebou debatit? Udělal bys líp, kdybys šel k nám domů uklidit. A vůbec. Nezdržuj. Babička mě čeká, víš?“

„Vím, vím, tak já už mizím. Už mizím, abys neřekla.“ A vlk byl v trapu.

No to je dost. Ten je domejšlivej až hrůza. Za chvíli mě bude oslintávat a on si snad myslí, že mám chuť se s ním bavit, ne?


V chaloupce

Uuuf. Auky, auky. Ta babička snad přibrala. Ouvej, ouvej, ta tlačí víc jak ňáký šutrasy a že i s těmi mám zkušenost. Už snad aby přišel myslivec. Jéj, to je peklo. To utrpení!

Ťuky, ťuk.

„Kdopak je za dveřmi?“

„To jsem já, Karkulka.“

„Pojď dál. Už jsem tě čekala.“

„Zase ty? Tak nedělej s tím cavyky. Víš, že mám ještě dneska spousty práce. A dávej bacha, ať mi nepomuchláš šatečky.“

Vlk otočil oči v sloup: „Tvoje starosti bych chtěl mít, holka,“ otevřel pusu a než stihla Karkulka ještě něco jadrného říct, měl ji v žaludku.


„Šmankote, babi, že ty se cpeš čokoládou? To mi už příště nedělej. To by taky nakrásně myslivec nemusel stihnout, víš?“

„Jo, jo,“ pokyvovala babička spokojeně hlavou. „A kde máš košíček?“

„Babi, to snad už ale nemyslíš vážně, viď? Dyť se tu sotva vejdem a ty bys tu chtěla ještě košík?“

„Tak nemusíš brát celej košík – škyt, škyt, škyt – stačí, když vezmeš flašku.“

„No, jen se neraduj, matinka to nevydržela, takže lahvinka je o poznání lehčí.“

Najednou se břicho uvolnilo, to jak myslivec vlkovo břicho rozpáral. Karkulka vyskočila jako nic, babičku musela vytahovat s myslivcem. Jen co byla babička venku, rozhlížela se po místnosti, po košíku. Když zahlédla láhev, zasvítila jí očička a už dění kolem sebe nevnímala. Myslivec se mohl přetrhnout, aby obě přiměl k tomu, aby vlkovi všichni společně nanosili do břicha kamení. Babička by stejně daleko nedošla a Karkulka se vypařila uklízet domů. Takže šutry zbyly na myslivce. A že to byl chlap, tak to moc nepřeháněl. Proto se vlkovi nezdálo, že kamení je lehčí než babička s Karkulkou dohromady. Byl to prostě fakt.



Epilog
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Svetla', 20.05.2008 18:46.

Názory čtenářů
19.05.2008 23:16
fungus2
To je dobrý o))
20.05.2008 07:08
engelmar
Parodie na Karkulku mýám rád, ke konci jako by to ztrácelo na šmrncu a čtivosti, asi to mělo být svižnější a rychlejší děj, ale i tak moc fajn.
20.05.2008 12:41
Svetla
fungus2 napsal(a):
To je dobrý o))
Jsem ráda, že se líbilo. To vždy potěší. Děkuji.
20.05.2008 12:43
Svetla
engelmar napsal(a):
Parodie na Karkulku mýám rád, ke konci jako by to ztrácelo na šmrncu a čtivosti, asi to mělo být svižnější a rychlejší děj, ale i tak moc fajn.
Škoda toho závěru, také si říkám - chtělo se mi jít už spát:) Asi to nakonec edituju. Ještě mě totiž něco napadlo. Díky.
20.05.2008 13:16
Lee
úchvatné
20.05.2008 16:29
Svetla
Lee napsal(a):
úchvatné
Moc děkuji.
20.05.2008 21:30
Aglája
Věta, že Karkulka si hrála sama se sebou mě trochu zarazila :o))
21.05.2008 14:14
Svetla
Aglája napsal(a):
Věta, že Karkulka si hrála sama se sebou mě trochu zarazila :o))
Ale, ale, na copak jsi myslela?:)
21.05.2008 14:23
Aglája
Svetla napsal(a):
Aglája napsal(a):
Věta, že Karkulka si hrála sama se sebou mě trochu zarazila :o))
Ale, ale, na copak jsi myslela?:)
Ono se to nabízí :o)
15.06.2008 11:57
Pomerančová
Lee napsal(a):
úchvatné

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)