Dílo #49174
Autor:egil
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.05.2008 12:37
Počet návštěv:2527
Počet názorů:20
Hodnocení:16 13 1
Patří do archívu:<Soukromý> white: do černého,
<Soukromý> Natasha: Krajiny,
<Soukromý> synthetic darkness: Proseklo,
<Soukromý> vk: vk

Prolog
"Ničí," hlesl jsem pravdu tišeji než sníh,

"i sami sobě patříme tak málo,
jakpak se ještě darovati cizím?"

(K. Šiktanc)

MIM
Mim, který opouští básně,
aby nezůstal opuštěn básněmi,
jako by o vodě přemýšlel –
odtává.

Bílé už je o poznání
méně.
____



Po krátkém, šedivém vlásku
pozdního roku,
když světlu selhává paměť – a v nastalé mlze
vzpomíná na tvary lidí i dveří
o poznání déle,

po vlásku vypadlém do tmy
přecházet
od rána
k večeru;

na bílých rovinách
– jako do písanky –
muřími nožkami vpisovat příběh;
a konec stále otevřený –

____



Po krátkém dni
jsou na cestách razítka stop;
a lidé vesměs doručeni
do všech svých adres…

Jen sem tam někdo
projde a nakrátko rozvlní vzduch
a sem tam někdo – mim –
lapá po sněhových svlečkách,
ztracených těmi, co před chvílí prošli – –

je přítomný:
tváře si pudruje sněhem, umí se zasklít
a v kalužích cepenět s listím.

Tušení neznámé tváře
pozvolna získává tvar:

hmatatelná samota.

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'egil', 16.05.2008 12:37.

Názory čtenářů
16.05.2008 12:38
logik
a lidé vesměs doručeni
do všech svých adres…
16.05.2008 13:06
kalais
jak to děláš?????????????????????????????????
16.05.2008 13:24
stínka_
...inu!
16.05.2008 14:03
vk
16.05.2008 14:35
muclicka
)
16.05.2008 14:39
muclicka
) literku nedám měl by přeliter....napadá ma po přečtení pírko co letí pomalu klidně lehce..a to je dobré znamení) pěkný den
16.05.2008 15:08
Gossen
16.05.2008 16:09
guy

*

16.05.2008 16:33
haha
kalais napsal(a):
jak to děláš?????????????????????????????????
nedělá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
umí
16.05.2008 18:48
Mbonita
komentáře netřeba:-)
16.05.2008 18:48
midiman
Děkuju. Zážitek :-)
16.05.2008 20:24
Diotima
nur eine kleine Rauchpause :-)
17.05.2008 15:44
dlouhátlustáčára
Mám poslední kouli... je tvoje :-)
18.05.2008 14:53
Emily
19.05.2008 13:23
synthetic darkness
Klaním se.
19.05.2008 13:53
Natasha
Na posledním čtení Wagonu četl Pepa Straka - jeho básně jsou plné tíživé nehybnosti a jaksi zbytnělého vzduchu, který každou věc uzavírá do pevného bloku.
I tady je vlastně takový nepohyb (mim - natahující se po vjemu, ale sám spíše neaktivní, vyčkává, co k němu přijde...). Ale text je jemné konzistence, jakoby snáze prostupný. Pavučinka.
20.05.2008 09:05
algeva
26.05.2008 10:11
egil
Natasho, díky, jsi velmi vnímavá čtenářka... Vážím si toho, je to pro mě důležité.

I když ten mim - není v tom něco donquijotského - lapat po sněhových svlečkách - těch, co před chvílí prošli? (chce se mi páchat krásnou škodu / chce se mi rdousit povětří / pálit oheň / topit vodu / chce se mi veršů bez důvodu... "" opět K.Š.)... Ta marnost - resp. navzdory vědomí marnosti....

U Pepy to je často bytostná nezúčastěnost - skoro až touha na místě nebýt, anebo naopak být přímo tím místem (stát se posunováním sklenic, pouhým nehmatným pohledem)...

Jestli mi něco na Pepových textech tak trochu vadí, je to právě ono odevzdání se, absence katarze, utvrzování se v pasivitě.



03.12.2008 00:12
Gunya
logik napsal(a):
a lidé vesměs doručeni
do všech svých adres…
20.03.2009 19:20
white
úžasné...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)