Dílo #48909 |
Autor: | spmp |
Datum publikace: | 03.05.2008 11:09 |
Počet návštěv: | 1056 |
Počet názorů: | 15 |
Literární soutěž Klementa Bochořáka - mladá poezie |
Literární soutěž Klementa Bochořáka o nejlepší báseň mladé poezie 2008.
Soutěžní podmínky na www.spmp.ic.cz |
|
Názory čtenářů |
08.05.2008 06:01
Rajmund
|
Co je označováno jako mladá poezie? |
08.05.2008 10:04
stínka_
|
Rajmund napsal(a): Co je označováno jako mladá poezie? ...ta, co nezraje jak víno :-) |
08.05.2008 10:56
stanislav
|
bochořák, co to je za typana? |
08.05.2008 10:59
stínka_
|
Bacha Hořák...taky nevím a Klement...safra nojo, bude to as komiNICK! |
10.05.2008 21:03
Natasha
|
Taky jsem si to jméno musela googlovat - a hle:
Klement Bochořák je básníkem spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstá z hlubokého prožitku křesťana vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve své počáteční tvorbě byl velmi ovlivněn především F. Halasem a J. Zahradníčkem, později však spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na lidský život. Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegorie, dospěl postupně k volnému verši, který mu umožnil plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho verších často promítá na horizontu rodného moravského kraje a jeho přírody. |
10.05.2008 21:31
stínka_
|
Inu, tak se ti Klemente Bochořáku...to jméno ve mně vyvolává smích...Bo-chořák...lebo je chorý... tak dík za info :-) |
11.05.2008 07:36
stanislav
|
natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny... |
11.05.2008 08:04
stínka_
|
stanislav napsal(a): natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny... Ale fuj, stanislave, to je jako bys nevěřil na čisté duše :-)
Že ty obcuješ radši se svým stínem a bojíš se své svatosti? :-)
|
11.05.2008 09:26
Natasha
|
stanislav napsal(a): natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny... No já taky doufám, že normálně souložil, přijímal potravu a vyměšoval - navíc chudák ani nemůže za to, že je po něm soutěž pojmenována :-) |
11.05.2008 09:30
stanislav
|
když už tak už, hehehehe, i s vobrázkem:
Klement Bochořák | básník, prozaik, autor knih pro děti | | 18. 1. 1910 Kunštát – 10. 8. 1981 Brno
Klement Bochořák patřil k plejádě literátů narozených ve stejném období, kteří svůj tvůrčí i osobní život spojili s Brnem (Mikulášek, Těsnohlídek, Mahen, Kainar). Pocházel z rodiny berního úředníka a s rodiči už v dětství Brno navštěvoval. Když mu bylo patnáct let, zemřel mu otec. Obecnou a měšťanskou školu vychodil Klement v rodném Kunštátě, studium na obchodní akademii v Brně (1926 – 27) nedokončil. Kromě několika krátkodobých pracovních příležitostí (soudní praktikant v Brně 1930 – 31, dělník hrnčířského závodu v Kunštátě) dlouho neměl trvalé zaměstnání.
Rok 1935 byl pro mladého literáta významný: Získal cenu v básnické soutěži a seznámil se s Františkem Halasem. Do roku 1949 s ním pak udržoval přátelské kontakty, které narušil Bochořákův odmítavý postoj k politickému vývoji u nás po únoru 1948. K okruhu Bochořákových literárních přátel patřili také Kamil Bednář, Ivan Blatný, Jiří Orten, Zdeněk Urbánek, Jan Čep, Jan Dokulil, J. M. Tomeš a zejména Jan Zahradníček, později Ludvík Kundera a Jan Skácel. Pod šifrou -kb- nebo -nt- přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dne, Hosta do domu, Května a dalších periodik. V lednu1941 se oženil s brněnskou rodačkou Julií Halířovou, s níž měl dva syny a dceru. V roce 1942 získal místo úředníka zásobovacího oddělení Služeb města Brna a natrvalo se do města přestěhoval. Od roku 1945 působil Klement Bochořák jako úředník brněnské Městské knihovny, potom brněnské krajské knihovny a nakonec obvodní knihovny v Brně-Židenicích.
Pro své náboženské přesvědčení byl roku 1960 nucen zaměstnání opustit. Žil ze skromného invalidního důchodu a věnoval se jen literatuře. Básnickou tvorbu spirituálně založeného umělce ovlivnili zejména František Halas a moderní česká katolická poezie, hlavně Jan Zahradníček. Počínaje prvotinou Mladý žebrák (1935) rozvíjí Klement Bochořák téma pokory a odevzdanosti Bohu, které pak prolíná celým jeho dílem, stejně jako hledání harmonického vztahu k životu, touha po kráse a úvahy člověka, hledajícího lidskou prostotu a opravdovost. K básníkově konfesi neoddělitelně patří láska k důvěrně známému prostředí Vysočiny a její přírodě. Vydal dvě desítky básnických sbírek (Žluč a víno, 1938, Jasy, 1940, Listopad, 1940, Uschlé květiny, 1942, Zápisník, 1943, Snář a planetář, 1944, Tři slzy , 1947, Svět, pláň andělská, 1947, Poutník, 1948). Po roce 1948 nesměl Klement Bochořák po určitou dobu svou poezii vydávat, k ideologickým důvodům se později přidala i emigrace nejstaršího syna do Vídně. Básník se uchýlil do světa tvorby pro děti a mládež (Barevná sklíčka, 1948, Betlém, 1948, Hračky, 1949, přepracované Kouzelné hračky, 1956, U krále Vendelína, 1950). Krásně výtvarně vypravený Betlém, připravený pro Vánoce 1948, byl stažen z prodeje. Bochořák - prozaik se ve své tvorbě obrací k dospělým i mládeži. Z rodného kraje čerpá sbírka krátkých próz Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958), na kunštátské mládí a literární přátelství vzpomíná v memoárové knížce V druhé světnici. V roce 1971 vydalo brněnské nakladatelství Blok básnickou sbírku Proudění. Další sbírky básní, Křížová cesta a Staronové básně, vydalo Křesťanské nakladatelství v Římě roku 1976. Druhý titul vyšel v roce 1993 posmrtně i ve vlasti. Klement Bochořák sestavil také výbory moravských lidových pohádek (B. M. Kulda: Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského, 1946) a výbor povídek moravských autorů Šedé perly (1944). Zabýval se i překlady německé poezie (Goethe, Novalis, Rilke).
Tichý a skromný umělec si zamiloval Brno a dokonale se sžil s brněnskou literární obcí, kde se stal přední osobností. Jeho srdce i dílo patřilo stejnou měrou Brnu i rodnému Kunštátu. Je po něm pojmenována ulice v Brně – Žabovřeskách. |
|
11.05.2008 09:32
stanislav
|
dlouho neměl trvalé zaměstnání - tomuhle řikám informace, a ne nějaký žvandy o tom, jak prahnil po harmónii... hehehehe |
11.05.2008 09:33
stanislav
|
Žil ze skromného invalidního důchodu - no, vida, zas boduje! |
11.05.2008 09:39
Natasha
|
To já jako praktická žena preferuji básníky-továrníky. |
11.05.2008 10:42
stínka_
|
No vida, dík:-)
Bochořák je hoden svého jména!
Hned se po něm podívám...
PS: Básníky jen jako milence :-) |
11.05.2008 20:41
Rajmund
|
stanislav napsal(a): Žil ze skromného invalidního důchodu - no, vida, zas boduje! Bydlím v Žabinách a ani nevím, kde ta Bochořákova je. Asi nějaký dvě samoty u lesa. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|