Dílo #48909
Autor:spmp
Kategorie:Jiné/Akce, srazy...
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.05.2008 11:09
Počet návštěv:1056
Počet názorů:15

Literární soutěž Klementa Bochořáka - mladá poezie
Literární soutěž Klementa Bochořáka o nejlepší báseň mladé poezie 2008. Soutěžní podmínky na www.spmp.ic.cz

Názory čtenářů
08.05.2008 06:01
Rajmund
Co je označováno jako mladá poezie?
08.05.2008 10:04
stínka_
Rajmund napsal(a):
Co je označováno jako mladá poezie?
...ta, co nezraje jak víno :-)
08.05.2008 10:56
stanislav
bochořák, co to je za typana? 
08.05.2008 10:59
stínka_
Bacha Hořák...taky nevím a Klement...safra nojo, bude to as komiNICK!
10.05.2008 21:03
Natasha
Taky jsem si to jméno musela googlovat - a hle:

Klement Bochořák je básníkem spirituálního ladění, jeho lyrika vyrůstá z hlubokého prožitku křesťana vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží. Ve své počáteční tvorbě byl velmi ovlivněn především F. Halasem a J. Zahradníčkem, později však spěl stále intenzivněji k básnické oproštěnosti a k téměř dětsky naivní optice, s níž hleděl na lidský život. Od litanické formy veršů, v níž doznívají prvky březinovské alegorie, dospěl postupně k volnému verši, který mu umožnil plné rozvinutí meditativní vrstvy jeho poezie. Touha po harmonii a idylickém štěstí se v jeho verších často promítá na horizontu rodného moravského kraje a jeho přírody.
10.05.2008 21:31
stínka_
Inu, tak se ti Klemente Bochořáku...to jméno ve mně vyvolává smích...Bo-chořák...lebo je chorý... tak dík za info :-)
11.05.2008 07:36
stanislav
natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny...
11.05.2008 08:04
stínka_
stanislav napsal(a):
natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny...
Ale fuj, stanislave, to je jako bys nevěřil na čisté duše :-)
Že ty obcuješ radši se svým stínem a bojíš se své svatosti? :-)
11.05.2008 09:26
Natasha
stanislav napsal(a):
natasho, tohle jsou vždycky neuvěřitelný slinty, když se píše o básnících. touha po harmonii a podobně, a on to moh bejt třeba dobrej zpiťar nebo děvkař, nebo schízák nebo tak nějak... a nebo suchar, co furt dřepěl doma a psal krávoviny...
No já taky doufám, že normálně souložil, přijímal potravu a vyměšoval - navíc chudák ani nemůže za to, že je po něm soutěž pojmenována :-)
11.05.2008 09:30
stanislav

když už tak už, hehehehe, i s vobrázkem:



Klement Bochořák
básník, prozaik, autor knih pro děti
 

18. 1. 1910 Kunštát – 10. 8. 1981 Brno

Klement Bochořák patřil k plejádě literátů narozených ve stejném období, kteří svůj tvůrčí i osobní život spojili s Brnem (Mikulášek, Těsnohlídek, Mahen, Kainar). Pocházel z rodiny berního úředníka a s rodiči už v dětství Brno navštěvoval. Když mu bylo patnáct let, zemřel mu otec. Obecnou a měšťanskou školu vychodil Klement v rodném Kunštátě, studium na obchodní akademii v Brně (1926 – 27) nedokončil. Kromě několika krátkodobých pracovních příležitostí (soudní praktikant v Brně 1930 – 31, dělník hrnčířského závodu v Kunštátě) dlouho neměl trvalé zaměstnání.

Rok 1935 byl pro mladého literáta významný: Získal cenu v básnické soutěži a seznámil se s Františkem Halasem. Do roku 1949 s ním pak udržoval přátelské kontakty, které narušil Bochořákův odmítavý postoj k politickému vývoji u nás po únoru 1948. K okruhu Bochořákových literárních přátel patřili také Kamil Bednář, Ivan Blatný, Jiří Orten, Zdeněk Urbánek, Jan Čep, Jan Dokulil, J. M. Tomeš a zejména Jan Zahradníček, později Ludvík Kundera a Jan Skácel. Pod šifrou -kb- nebo -nt- přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dne, Hosta do domu, Května a dalších periodik. V lednu1941 se oženil s brněnskou rodačkou Julií Halířovou, s níž měl dva syny a dceru. V roce 1942 získal místo úředníka zásobovacího oddělení Služeb města Brna a natrvalo se do města přestěhoval. Od roku 1945 působil Klement Bochořák jako úředník brněnské Městské knihovny, potom brněnské krajské knihovny a nakonec obvodní knihovny v Brně-Židenicích.

Pro své náboženské přesvědčení byl roku 1960 nucen zaměstnání opustit. Žil ze skromného invalidního důchodu a věnoval se jen literatuře. Básnickou tvorbu spirituálně založeného umělce ovlivnili zejména František Halas a moderní česká katolická poezie, hlavně Jan Zahradníček. Počínaje prvotinou Mladý žebrák (1935) rozvíjí Klement Bochořák téma pokory a odevzdanosti Bohu, které pak prolíná celým jeho dílem, stejně jako hledání harmonického vztahu k životu, touha po kráse a úvahy člověka, hledajícího lidskou prostotu a opravdovost. K básníkově konfesi neoddělitelně patří láska k důvěrně známému prostředí Vysočiny a její přírodě. Vydal dvě desítky básnických sbírek (Žluč a víno, 1938, Jasy, 1940, Listopad, 1940, Uschlé květiny, 1942, Zápisník, 1943, Snář a planetář, 1944, Tři slzy , 1947, Svět, pláň andělská, 1947, Poutník, 1948). Po roce 1948 nesměl Klement Bochořák po určitou dobu svou poezii vydávat, k ideologickým důvodům se později přidala i emigrace nejstaršího syna do Vídně. Básník se uchýlil do světa tvorby pro děti a mládež (Barevná sklíčka, 1948, Betlém, 1948, Hračky, 1949, přepracované Kouzelné hračky, 1956, U krále Vendelína, 1950). Krásně výtvarně vypravený Betlém, připravený pro Vánoce 1948, byl stažen z prodeje. Bochořák - prozaik se ve své tvorbě obrací k dospělým i mládeži. Z rodného kraje čerpá sbírka krátkých próz Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958), na kunštátské mládí a literární přátelství vzpomíná v memoárové knížce V druhé světnici. V roce 1971 vydalo brněnské nakladatelství Blok básnickou sbírku Proudění. Další sbírky básní, Křížová cesta a Staronové básně, vydalo Křesťanské nakladatelství v Římě roku 1976. Druhý titul vyšel v roce 1993 posmrtně i ve vlasti. Klement Bochořák sestavil také výbory moravských lidových pohádek (B. M. Kulda: Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského, 1946) a výbor povídek moravských autorů Šedé perly (1944). Zabýval se i překlady německé poezie (Goethe, Novalis, Rilke).

Tichý a skromný umělec si zamiloval Brno a dokonale se sžil s brněnskou literární obcí, kde se stal přední osobností. Jeho srdce i dílo patřilo stejnou měrou Brnu i rodnému Kunštátu. Je po něm pojmenována ulice v Brně – Žabovřeskách.

11.05.2008 09:32
stanislav
dlouho neměl trvalé zaměstnání - tomuhle řikám informace, a ne nějaký žvandy o tom, jak prahnil po harmónii... hehehehe
11.05.2008 09:33
stanislav
Žil ze skromného invalidního důchodu - no, vida, zas boduje!
11.05.2008 09:39
Natasha
To já jako praktická žena preferuji básníky-továrníky.
11.05.2008 10:42
stínka_
No vida, dík:-)
Bochořák je hoden svého jména!
Hned se po něm podívám...
PS: Básníky jen jako milence :-)
11.05.2008 20:41
Rajmund
stanislav napsal(a):
Žil ze skromného invalidního důchodu - no, vida, zas boduje!
Bydlím v Žabinách a ani nevím, kde ta Bochořákova je. Asi nějaký dvě samoty u lesa.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)