Jsem kámen, žula nad tvé síly,

kterou by ruce sotva rozlomily.

Jsem dnes a budu
nebývale tvrdý.

Zpotíš se, uschneš a já budu hrdý

na tvou něhu a krásu těch chvil.

Chce se křičet...

„Kde jsi?!“

I když zatím nejsi

vždy, když usínáme.

Za čas, který máme,

bych tě vyměnil.