Tam někdeza texaskami které tě nedorostly v pase
větrovkou co pamatuje Labsku boudu před požárem
a papírovým krabicemi s fotografiemi posledního sokolského sletu
kde jsi byl také už někdo jiný
na tebe čeká
protože ví
že ten odložený budík
ten s rozbitým zvonkem
a strhlým perem
si hraje s časem
na prodloužení
s trestnými nájezdy
že přes těch dvacet kapesníčků
na poslední prodloužené
jsi vlastně už tenkrát stále tančil jen sám se sebou
a ta polární záře
kvůli které jsi sjel ze zimní silnice
na zimní silnici McKenzi řece do sněhové bariery
měla pravdu
svou nestálostí
a přísliby šeptanými vypnutým zvukem
přes záclonu osvětlenou patnáctiwatovou žárovkou
za kterými už byl i on
protože má s námi zkušenosti
i stěmi co to sami ještě nevědí
a vyklízí své skříně pravidelně
jen čeká,
trpělivě bez nároků
a jen někdy když noci
se s ránem neloučí
o něm víš
že čeká
kdy ten poslední nájezd
protrhne sítˇ
za tvými zády
a ten budík
zazvoní z druhé strany
...kvůli které jsi sjel ze zimní silnice
na zimní silnici McKenzi řece do sněhové bariery...
ale jinak faj, líbí