Zase si už nevím rady

něco svírá jako kleště

touhle dobou když už tady

rozkvétají zlaté deště

a sníh mizí i v těch horách

já pátrám po metaforách

co to za mne lépe poví

Básník jsem prý po dědovi

co když sedal u verpánku

psal verše o jarním vánku

až babce slzely oči

Která dnes ti na to skočí

když v těch básních není k mání

ani za mák přirovnání

co má hloubku která zdobí

Jo zaspal jsem tyhle doby

co před lety vládly světem

tak se courám internetem

v holinkách jak v jarní louži

jen můj stín se za mnou plouží

šeptá, hochu nemáš na to

a tvoje kočičí zlato

se jen do šupliku hodí

Jako pirát v cizí lodi

která do rukou mu padla

na verpánku, bez opěradla

kradu poklad těch co umí

že mi stejně nerozumí ?

že to chválou neocení

je mi buřt

moje to není ...