Dílo #47312
Autor:fungus2
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.02.2008 01:00
Počet návštěv:904
Počet názorů:5
Hodnocení:1 3
Patří do sbírky:LETECKÁ

Prolog
Část první: http://www.literra.cz/moduly/autor/php/dilo.php?dilo_id=47311&autor_id=133
POSLEDNÍ LET-2

Stovky jednomístných a dvoumístných německých letadel postupně vzlétly proti bombardovacím svazům a jeho stíhacímu doprovodu. Na obloze se počalo schylovat k nelítostné gigantické vzdušné bitvě s několika dějstvími, která se pro mnoho letců měla stát osudnou.
  Zadní střelec seržant Charles Eben přes sklo věže viděl do dálky se táhnout velké množství bílých kondenzačních čár, co za sebou zanechávala bombardovací letadla. Pod nimi vyrůstal les černých chomáčů, jenž vznikal po rozprascích granátů palby protiletadlového dělostřelectva.
„Na šestý, sedmý a na vosmý hodině spousta banditů!“ vykřikl pojednou do éteru horní střelec Georgie Stewart.
„Na třetí taky!“ vyhrkl pravý boční střelec John Kellet.
„Do prdele! Je jich jako much v hajzlu,“ pomyslel si Eben při pohledu na mnoho černých teček, jenž se objevily vysoko nad vrchní formací bombardérů, v níž i oni letěli. Brzo se z teček začaly stávat čárky, přičemž stíhací doprovod rychle zareagoval. Zároveň postřehl, jak se vzduchem mihlo několik padajících přídavných nádrží, které odhodily stíhací letouny jejich doprovodu. Pak se rozpoutal boj.
„Jeden fokouš vpravo!“ ohlásil levý boční střelec Ralph Taylor a vzápětí se ozvala kulometná salva. Eben poté zahlédl, jak jedna B-17 ve formaci byla zasažena palbou nalétávající dvojice německých letounů. Jelikož měl stočené kulomety tím směrem, tak pohotově střílel na oba Fw-190, jenž vzápětí unikaly ve střemhlavém letu. Zasažený bombardér počal padat s hořícími motory zanechávajíce za sebou sloupy hustého černého dýmu. Ještě stačil zahlédnout, jak z něho vyskakují postavy, načež se objevilo několik otevřených padáků.
 „Letěj k nám i zespoda!“ uslyšel vzápětí ve sluchátkách vzrušený hlas dolního střelce Freda Davise. Přitom opět pálil jako ostatní střelci v bombardérech po dalších útočících nepřátelských stíhačkách. Na jedné z nich zpozoroval záblesk, vyšlehnutí plamenů, a stíhačka záhy přešla do neřízeného pádu k zemi s ohnivým chvostem.
„Jednoho jsem dostal!“ zařval Davis a jeho pronikavý výkřik překryl hlasy ostatních střelců v B-17.
  Další bombardér opustil formaci a nechával za sebou tmavé pruhy kouře, jenž se táhly vzdušným prostorem a pozvolna se rozplývaly. V bombardovacích letadlech se stále blýskalo, jak střelci pálili po rychle se míhajících  německých letadlech, která zanedlouho zmizela v dálce. Netrvalo to dlouho a opět se na obloze objevily rozprasky v černých chomáčích.
„Tak teď bude nějaký čas od pánu z Luftwaffe pokoj,“ pronesl do éteru Taylor.
„Dickova posádka to schytala. Snad všichni stačili vyskočit,“ řekl Eben.
„Napočítal jsem sedm padáků. Většina se určitě zachránila,“ ozval se Stewart.
„Nerozptylujte se! Němci se určitě vrátí. Doprovod s námi už dlouho nepoletí. Pak bude škoda každé salvy, která mine!“ sdělil všem kapitán Kirk Gleason.   Byla to pravda. Doprovodné stíhací letouny zanedlouho musely opustit bombardéry, jenž dále směřovaly k cíli, který se nacházel daleko v Německu, což nevěstilo nic dobrého.
  Eben zachmuřeně sledoval, jak se doprovodné P-47 Thunderbolty začínají odpoutávat od bombardovacího svazu a za mávání křídel letí pryč. Bylo mu jasné, že na tohle němečtí stíhači přesně čekají. Jejich příští útok bude směřovat již jen na bombardéry. Nebylo to poprvé, kdy takovouhle situaci zažil. Jenže tenhle let se všem předchozím vymykal, co do počtu letadel, tak i do délky trasy náletu.
   Na všech německých letištích byla velká aktivita. Vracející se letouny byly hned doplňovány municí a palivem. A ke startu se chystala i jiná německá letadla, která předtím ještě nevzlétla.
 Do svého Focke-Wulfa nasedl i nadporučík Karl Bremer, jenž měl na svém kontě již řadu sestřelů spojeneckých letadel a dnes se mu naskýtala možnost toto skóre zvýšit.
„To si dost troufají ti Amíci. Takhle za bílýho dne přiletět až nad Německo,“ řekl mu mechanik, když mu pomáhal upoutávat se k sedačce.
„Taky to pěkně schytaj!“ pronesl rozhodně a zapnul si leteckou kuklu. Hned na to zatáhl překryt kabiny, přehlédl zrakem přístroje na palubní desce a zadíval se na roztočenou vrtuli.
  Netrvalo to dlouho a popojížděl jako ostatní letouny po letištní ploše ke vzletové dráze, z níž poté vzlétl do vzduchu. Zformovaná letadla stoupala do výše, kde se přidala k dalším formacím. Brzo se začalo schylovat k dalšímu neodvratnému vzdušnému střetnutí.

KONEC DRUHÉ ČÁSTI

Počet úprav: 16, naposledy upravil(a) 'fungus2', 29.02.2008 00:20.

Názory čtenářů
29.02.2008 03:57
muclicka
)
29.02.2008 14:20
Mbonita
:-) ach ti muži na létajících strojích
29.02.2008 18:42
fungus2
Díky.
29.02.2008 22:57
Haber
Predpokladám, že nepoznáš Spomienky generála Tótha, ale môžem sa mýliť, v každom prípade sú to autentické spomienky letca z 2. svetovej vojny a je to veľmi cenná kniha na pochopenie bojovej techniky tých čias, ak si nečítal, skús si pozrieť, vydalo Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov Bratislava, inak fajn*
29.02.2008 23:26
fungus2
Díky. Přečetl jsem spoustu kníh, ale tuhle neznám.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)