S rozpůlenou duší
přikrytou
olověnou peřinou

rezignuji

na marnou se snahu
nadzvednout
to víko.

S pocitem Atlanta
s podlomenými koleny
nesu tíhu vztahů

Každodenně vyrvaná
játra
vždy znovu a znovu
dorůstají

Jednou
nebudu mít sílu
valit padající
kámen.

Lehnu si na úpatí
s otázkou
Proč?

Zadívám se
na noční oblohu

Padá hvězda...