SESKOK |
Z oblohy zářilo slunce, zatímco k letadlu na travnaté ploše směřovala skupinka parašutistů. „Tak dneska to vypadá na ideální seskok z azurově modravé oblohy prozářené slunečním svitem,“ řekl Jirka. „A mohli bychom rovnou dopadnout do sena, kde budou nějaký holky,“ pronesl Karel. „Myslíš, že by ses trefil do toho sena?“ zeptal se s úsměvem Milan. „Hele, já bych se trefil určitě. A mám takový pocit, že se někdo minule vo hodně metrů netrefil do čtverce,“ odpověděl mu hned Karel. „A kdo se dneska nejvíce netrefí, tak ten bude platit každýmu jednu rundu! Souhlasíte?“ zeptal se Zdeněk. „Takže teda dneska budeš platit ty Zdenku?“ optal se rýpavě Milan. „Chceš se vsadit vo kilčo, že seskočím přesněji, než ty?“ „Ach jo. Vy dva se budete jednou sázet i vo to, kdo z vás bude víc rozpláclej na zemi, až se jednomu z vás neotevře padák,“ řekl jim Jirka. Čtveřice parašutistů poté nastoupila do letadla, jenž už mělo spuštěné motory. „Hej hou, hej hou, parašutisti do nebe jdou a pak zase z něho spadnou!“ zapěli si sborově jako vždycky, když vzlétli do vzduchu. „Tak pánové. Dnešní seskok zdokumentuju!“ prohlásil náhle Milan a vytáhl z pouzdra malou videokameru. „A kde máš pro ní padák?“ zeptal se Jirka. „Ten co mám, ji postačí.“ „Možná budeš první, kdo nafilmuje její rozplácnutí se vo zem,“ pronesl s úsměvem Zdeněk. „Děsně vtipný," řekl s úšklebkem Milan. Po delší době letadlo doletělo ve velké výšce nad letištní plochu, na níž byl vyznačen čtverec pro doskok parašutistů. „Tak úsměv!“ vyhrkl Milan, když vstali a šli k otevřeným dveřím. Přitom měl v ruce videokameru a vše začal filmovat. „S úsměvem jde všechno líp. I seskok padákem!“ pronesl Karel, který se zubil do objektivu kamery. A za okamžik Milan v malé obrazovce viděl, jak se jeho postava přemisťuje do volného prostoru. „Tak na viděnou dole! Vážení diváci!“ zvolal do videokamery Zdeněk a po zamávání vyskočil ven. „Vzhůru do prostoru mezi nebem a zemí!“ vyhrkl Jirka a skočil. „Tak, a teď jdu já! řekl Milan, načež vyskočil a přitom měl stále videokameru zapnutou. Vzápětí padal v rozpláclé poloze a o něco níže se ve stejné poloze nacházela trojice parašutistů. Měl snahu je dostat do záběru, ale nešlo to tak, jak si představoval. „No, to budou roztřesený záběry,“ pomyslel si, přičemž se stále nacházel ve volném pádu. Letištní plocha byla přímo pod ním a tu se mu podařilo nafilmovat. Současně postřehl, jak se kamarádům otevírají padáky. V pokračujícím volném pádu se kolem jednoho z nich mihl a zároveň mířil na něho videokamerou. Poté zatáhl za lanko hlavního padáku. Nic se však nestalo. Nepropadl panice a opět zatáhl, ale padák se nerozevřel. Jeho volný pád pokračoval, a tak zatáhl tedy za lanko rezervního padáku. Ani ten se neotevřel a letištní plocha z výšky šesti set metrů se hrůzně rychle přibližovala. Vytřeštil vyděšeně oči, přičemž zuřivě tahal za lanka padáků, jenže marně. Zároveň slyšel sebe, jak řve. Náhle si začal připadat jako ve snu. Měl pocit, jakoby ho cosi tlačilo do strany. Plochu pod ním vystřídala střecha hangáru a v následujících vteřinách viděl pod sebou blížící se hangárové okénko. Náhlé škubnutí mělo za následek částečné otevření rezervního padáku, aby vzápětí nohami roztříštil sklo okénka, kterým v mžiku propadl. Šňůry a zplihlý padák se současně zachytily na rámech okénka a on zůstal viset necelý metr nad podlahou hangáru. Naprosto šokovaný a užaslý se začal na šňůrách padáku houpat. Přitom si uvědomil, že stále strašně křičí. Do hangáru vběhlo zanedlouho několik zaměstnanců letiště a ti ho rychle sundali a zjistili, že má jen oděrky ze skla. Pak se vřítili do hangáru i jeho tři kamarádi. „Kluci! Já dneska platím každou vaši rundu!“ vykřikl na ně. „Bože Milane! Jak si dokázal v necelejch sto metrech padat tak najednou do strany?“ vyhrkl tázavě Zdeněk. „Já nevím. To snad byl můj anděl strážný. A hele, kamera pořád běží. Všechno je to nafilmovaný! To budou záběry!“ řekl a oni ho hned vynesli na ramennou ven. A za mnohonásobně opakovaného hurá byl donesen na letištní ošetřovnu.
|
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'fungus2', 31.01.2008 19:16.
Názory čtenářů |
01.02.2008 10:53
Mbonita
|
máš smysl i pro drama:-)) |
01.02.2008 11:22
Janina Magali
|
...četlo se dobře...jen závěr jsem čekala víc tragicky..:) |
01.02.2008 11:57
muclicka
|
* |
01.02.2008 13:11
Haber
|
ke´dže som neraz skákal:) pekné* |
01.02.2008 13:14
Haber
|
...aj guličku... |
01.02.2008 14:36
peepbo
|
já chci vidět ten záznam! :) |
01.02.2008 18:34
fungus2
|
Děkuji všem. Trochu jsem se inspiroval skutečností. Zajímám se o letectví a dočetl jsem se o několika pozoruhodných seskocích, které byly velmi dramatické se šťastným koncem. |
01.02.2008 20:52
Haber
|
...môj spoluskákajúci pri prvom zoskoku zle zviazal vyťahovacie lano na vrchlík padáka a zostal visieť za lietadlom. Počas výcviku nám vysvetľovali, že ak zostaneme visieť za lietadlom, nič sa nedeje, všetky vojenské výsadkárske lietadlá musia mať podľa predpisu naviják - ale dodali, že žiadne ho nemá. teda navijákom Ťa navinú späť na palubu lietadla. Lenže samozrejme naše výsadkárske lietadlo naviják nemalo. Vysadzač sa vyklonil z lietadla a zacvakal prstami. V dorozumievacej parašutistickej reči to znamená rozkaz: odhoď padák! Teda stlač naraz rýchloodpútavacie zámky na ramenách, ktoré odstrelia Tvoj padák z tela. Človiečik to spravil. Musíte si uvedomiť, že na Vojenské gymnázium sme šli vo veku 14 rokov. V čase parašutistického výsadkárskeho kurzu v roku 1982 som na letisku vˇOčovej mal 15 rokov, o mesiac som mal v tom roku 16:), ale skákal som ešte ako 15 ročný. Takže človiečik si padák odhodil a pristál na záložáku - väčšieho frajera v Očovej nebolo:))) |
01.02.2008 20:57
Haber
|
...učili nás pri výskoku počítať 121, 122, 123 a to sú vraj tri sekundy, potom sme mali potiahnuť rukoväť na otvorenie padáku - nie lanko - to je jediná chyba Tvojho textu. Takisto na záložáku je rukoväť a nie lanko - ale ja som šiel vo výsadku posledný, čo bolo dosť nevýhodné, keďže som sedel oproti dverám. Takže som videl dole hĺbku 1500 metrov, čiže žalúdok som mal už v krku ako som tam pozeral zakaždým, keď vyskakoval ďalší môj spolužiak, kým ja som stále sedel. Keďže sme šli na prvý zoskok bez zádržky - psychologický test, či si dokážeme pri prvom zoskoku sami otvoriť padá vo veku 15 - 16 rokov - tak to bolo o to ťažšie. Dole stál druhý vysadzovač. Mal náš menný zoznam, ako sme šli skákať a teda vedel, ktorý kedy vyskočil. Mal ďalekohľad a počítal po opustení paluby s nami 121, 122, 123 - buď sa objavil vrchlík padáka, alebo nie. A on odfajfkoval na zozname: otvoril si padák - prípadne: neotvoril si padák. Bolo ich dosť spolužiakov, čo si sami padák neotvorili:))) |
01.02.2008 21:00
fungus2
|
To byl tedy adrenalinový zážitek o)) |
01.02.2008 21:04
Haber
|
Nembojte, nič sa im nestalo:)))
vtedy zaviedla do ČSĽA (československá ľudová armáda) ruský budík KAP3. ten bol nastavený na 6 sekúnd po opustení paluby lietadla. Takže vysadzovač ak za 3 sekundy nezbadal padák, počítal ďalej 124, 125, 126 - vrchlík, to znamenalo, že padák otvoril budík sovietskej výroby a nie parašutista:)))
...ja som teda v šoku pri prvom zoskoku vyskočil z lietadla a reval som do letiaceho vzduchu okolo mojej hlavy namiesto 121, 122, 123 slová: do pi.., Bo.., 123 - a padák som mal nad hlavou:)))
...jo a kámoš predo mnou padal na listy vrtuľníka a piloti z vrtuľníka vybiehali z kabíny a hádzali sa na kolená, nech netrafí rotor:))) a netrafil ho, prepadol medzi listy hladko:::))))
a ďalší spadol do hnoja:))) - nik s ním nechcel spať v stane:)))
...ach jaj, to bolo dávno...a pred zoskokom sme si delili veci v stane, že ak sa zabijeme, ktorí z kámošov, čo po nás zdedí... jednému sa sfukovala matračka, tak zdedil asi tri, druhý daroval osobné veci:))) a prežili sme to všetci, akurát dva týždne po výcviku sa zabil náš inštruktor... |
01.02.2008 21:09
fungus2
|
To by byl dobrý námět na dramatickou povídku. |
01.02.2008 21:16
Haber
|
...napísal som nielen o tom môj prvý román, ktorý mal štyristo strán:))) a volá sa: Sme samý lepší chlap
Názov je z hymny vojenských gymnazistov - neoficiálnej: My sme chlapci zo Slovenska - samý lepší chlap, ó samý lepší chlap, ó samý lepší chlap - chodím si ja na žiškáreň mám byť lampasák - ó mám byť lampasák ó mám byť lampasák R: lampasák, aj tak zo mňa nikdy nebude, lampasák, aj tak zo mňa nikdy nebude... |
01.02.2008 21:21
fungus2
|
Čtyřista stran je hodně. Bylo by zajímavé tady na Liteřre odpublikovat nějaké historky z toho období. |
01.02.2008 22:57
Haber
|
...ufff, ten román vyšiel v roku 1995, takže ho nemám v PC:)
a prepisovať sa mi nechce, ešte sa dá niekedy zohnať v nejakom
antikvariáte, ba existuje profi zvuková nahrávka v knižnici pre
slepcov, a to je všetko:) |
22.04.2008 14:06
Humble
|
"A kdo se dneska nejvíce netrefí, tak ten bude platit každýmu jednu rundu!" - tohle je skutečně ze života parašutistů :o)
Haber napsal(a): ...potom sme mali potiahnuť rukoväť na otvorenie padáku - nie lanko - to je jediná chyba Tvojho textu. Od té rukojeti ale vede lanko, takže já v tom chybu nevidím.Haber napsal(a): ...
vtedy zaviedla do ČSĽA (československá ľudová armáda) ruský budík KAP3. ten bol nastavený na 6 sekúnd po opustení paluby lietadla. Náš KAP měl tlakové čidlo a otevíral padák v určité výšce :o) |
22.04.2008 14:24
Haber
|
Humble - KAPov bolo viac druhov:)
|
22.04.2008 22:32
Humble
|
Haber napsal(a): Humble - KAPov bolo viac druhov:) To mi tak nějak přišlo pravděpodobné :o)
Každopádně by mě zajímal název Tvé knihy, kdybych na ni někde narazil. Můžeš ho odtajnit? :o) |
23.04.2008 09:50
Haber
|
Humble:))) už som ho tu v diskusii napísal:))), tak ešte raz - Sme samý lepší chlap - tak sa volá ten môj prvý román, lebo napísal som viac knižiek:), z leteckého prostredia aj poviedky "O" a momentálne cítim zadosťučinenie, lebo teraz bolo výročie smrti Richthofena a konečne!!! už aj v bežnej tlači sa píše pravda o jeho smrti, keď som ju napísal ako jeden z mála pred nejakým časom, tak som bol podrobený dosť tvrdej kritike, že si vymýšľam, že Richthofen nebol zavraždený jedinou guľkou zo zeme od austrálskeho vojaka zo zákopu, ktorá mu trafila srdce a dnes sa to už uvádza ako oficiálna príčina smrti:) |
23.04.2008 22:42
Humble
|
Dík :o) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|