Někdy to v srdci a ťuky ťuk mlátí a ono omdlí (skoro) Krýt nemůžu ho žádným štítem když ve štít samo proměněný A železný krátký zvuky odměřenou odpovědí.
Tázavý oči zatoulanejch psů a lidí až do nebe kamsi vyletěj´ Ne nemám pro vás kost Tak skloním zbaběle nejistě To nevím hlavu Abych snad polibky rozlítaný vzduchem cítil