Dílo #42731
Autor:fungus2
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.09.2007 01:00
Počet návštěv:462
Počet názorů:5
Hodnocení:1 1 2
Patří do sbírky:POŠTOVNÍ

Prolog

Jistě máte v práci různé kolegy a kolegyně. Já mám v živé paměti jednoho kolegu, který mohl vyhrát olympiádu v disciplíně zvané ukecanost o)))

O JEDNOM UPOVÍDANÉM POŠŤÁKOVI

O panu Jardovi se dalo říct, že by mohl hrát postavu Kecala v Prodané nevěstě. Ten se dokázal zapovídat všude možně, o čemkoliv a s kdekým. Kdyby to šlo a všechna jeho slova se zhmotnila, tak by na hale jisté pošty nebylo k hnutí. Jeho příchod na pracoviště byl mnohdy po ránu doprovázen nepřerušovaným monologem ovšem, co se mu minulý den přihodilo. Kdyby existoval měřící přístroj, jenž by měřil kolik slov by kdo za minutu vypustil z úst, tak by to bylo asi u něho těžko měřitelné. A když se někde na delší dobu zastavil, tak hrozilo, že nevystojí ďůlek, ale vykecá jej.
 První jeho zastávka za pokecem vedla do místnosti vedoucích. A jakmile tam byl vhodný objekt pro zapovídání se, tak tam prostě lidově řečeno začal krafat. Dalo by se říct, že se proměnil v upovídanou fretku. Vedoucím samozřejmě šla z jeho klábosení hlava kolem. Když se dostatečně u nich v místnosti vypovídal, tak si to namířil do místnosti dispečera, v níž opět spustil příval slov. A pokud tam byl ještě i někdo jiný, tak se rozpovídal takovým způsobem, že mezitím tmu za oknem vystřídalo světlo.
Jeho následná cesta na pracoviště by se dala nazvat, co krok, to slovo, co stání na místě, to věty. Mnohdy mu díky povídavosti trvalo mnoho minut, než ušel několik metrů napříč halou. Samozřejmě, že nezavřel ústa ani poté, co se ocitl na svém pracovišti. Což zákonitě znamenalo, že toho více napovídal, než udělal. Jeho kolegyně a mnoho let známá paní Jana už od vchodu haly na něho mnohdy zařvala, aby přestal kecat a začal něco dělat. Jarda na nějaký čas opravdu zmlknul, ale sotva byla Jana z dohledu, tak spustil jeho mluvící kafemlejnek nanovo.
 Pro některé zásilky se jezdilo s vozíky do jiných místností a Jarda samozřejmě ochotně pro ně rád zajel, přičemž si však pouštěl ústa na špacír. A tak se častokrát stalo, že skoro všichni už dovezli své zásilky a on vesele krafal někde na hale nebo tam, kam pro ně jel. Avšak bylo zle, když ho takhle zapovídaného vyhmátla Jana. To se pak halou rozlehl její naštvaný hlas a slovně zpražený Jarda klusal na své pracoviště.
   Je vám určitě jasné, že on kecal ostošest i při doručování zásilek. Jednou po dlouhých minutách čekání na Jardu, se Jana naštvala, protože jí bylo podezřelé, že on dlouho nejde. A tak se zlou předtuchou vstoupila do firmy, do niž nesl balík. A tam uviděla Jardu zapovídaného a sedícího s kafíčkem v ruce za stolem. Její zvučný hlas vyděsil všechny přítomné a Jarda za jejích nadávek rychlým tempem odkráčel k dodávce. On však byl nepoučitelný. Na jedné rušné ulici šel Jarda doručit zásilku do jednoho obchodu. A nebyl by to on, aby se nedal do řeči s prodavačkou. Smůla byla však v tom, že přes výlohu ho uviděla Jana, které začalo být divné, kde zase takovou dobu je. Takový výkřik, co se pak ozval v jejím podání asi ta ulice ještě nezažila. Jarda málem proskočil výlohou, prodavačka nevěřila vlastním uším a lidé na ulici jen zkoprněle zírali. On však brnkal na nervy Janě dále. V jedné ulici při doručování opět Jarda někam zmizel, zatímco Jana postupně doručila všechny zásilky, co byly určené adresátům v té ulici. A on nikde a minuty plynuly. V Janě to začalo vařit, načež ho spatřila s nějakou paní na konci ulice u auta. Ona paní byla notně vyděšena, když uviděla blížící se rozkřičenou postavu v modré uniformě. Jarda věděl, že je zle a marně Janě vysvětlovat, že paní nejede autě a že měl snahu spravit motor. Poté byl svou kolegyní nakopnutý a velmi rychle odkráčel za jejích nadávek k dodávce.
  Tenhle pošťák byl svou upovídaností proslulý jako nikdo. K vrcholům jeho zakrafanosti patří třeba to, že se zapovídal s řidičem nákladního vozidla uprostřed dvou ulic, což mělo za následek dlouhou kolonu troubících automobilů. Asi největší extrém byl, když začal kecat s řidičem popelářského vozu. Ten popojížděl ulicí, zatímco popeláři tahali popelnice. Jarda povídal a povídal a popelářský vůz postupně pomalu projel celou dlouho ulici, přičemž on celou dobu kráčel vedle něho. A Jana mu jako tradičně pak pěkně vynadala o))

 

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'fungus2', 16.09.2007 22:38.

Názory čtenářů
17.09.2007 01:25
stanislav
sympatický dareba.
17.09.2007 08:35
Humble
věru pobavilo :o)))
17.09.2007 09:31
Haber
:)))
17.09.2007 18:13
fungus2
Díky. Na jisté poště bylo povícero něčím zvláštních osob o)))
18.09.2007 20:23
PaJaS
;-))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)