Deset veršů pro Jidáše, mého bratra

(Hra pro dvě osoby, Jidáš recituje a Kristus mlčí)  

(mlčení 1.)

bylo to tak že všichni klekali

a tleskali a smáli se

zjiskřil se čas

I. Lk (22, 22) Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu, kdo jej zrazuje

ležím si na srdci

jako lež   

jako prázdná dlaň

na cizím tepu

vím kde se křivě končí život

a přeci si vezmu závist

za rozškvířený obličej

a vlasy slepím

potem

(mlčení 2.)

a pak ty prázdné úsměvy

od hlavy k patě kamenují

zítřek dneškem

II.  Ja (13, 10) … i vy jste čistí,ale ne všichni…

těším se na další noc

kdy se nedočkáme

a světla stejně

vyvzlykají ráno

příliš brzy

(mlčení 3.)

věřím a nevěřím

jsou slova hlupáků

a jiných

III. Lk (14, 10) Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme měli učinit.

rozbil jsem obě kolena

jak to bývá šťastně

křísla mnou přítomnost

o betonová ňadra

a já klel až se zelenalo nebe

postižen krvetokem a rozedmou úst

jsem plakal 

(mlčení 4.)

všechno co poznáš není

Bůh

Nic nikdy nepoznáš

Nic je

Bůh

IV. Mk (2, 10) … syn člověka má moc odpouštět hříchy…

plakal jsem na rameno

obyčejných andělů

trhali si peří

a vlasy

a každý věděl Proč

se schoulit do sebe

a trhat leporelo

nepomoci

(mlčení 5.)

koupit provaz

pole Hrnčířovo

a jeden strom

V. Mt (10, 10) … neboť hoden je dělník své mzdy…

mám ty stříbrné mince

ještě mi zbývá do třiceti

            mnoho let

zabalím je na váhu

budou mít nekonečně

a já je ponesu

kam ukáže paprsek

ranních novin

(mlčení 6.)

Bůh udělá zázrak

skrze člověka

a jeho svobodnou vůli

VI.  Mk (9, 10) … co to znamená vstát z mrtvých…

vyškrábal jsem si do hlíny

zvláštní modlitbičku

ale smyl ji příval nohou

a já tam seděl

jako prázdné místo

v radosti ostatních

kořeny vzdálenosti mi vzaly sen

o zelené vodě

nemám jen ty co bych vrátil rád

ale dnes se sny nevrací

(mlčení 7.)

blaze mrtvým

patří jim hrob

i další cesty

VII.  Ja (1, 10) Na světě byl, ale svět ho nepoznal.

vyhánějí slepé stíny

přišel vrtošivý cestář

a rozhání se prázdnou lopatou

            a je mi přece líto

opadaných stromů a vykoupených

co už nepoznají jaro

 (mlčení 8.)

sedm polnic ano

čtyřiadvacet pečetí ano

a Beránek

VIII. Mk (1, 10) … uviděl nebesa rozevřená a Ducha jak sestupuje na něj…

pak bylo zjevení

za poločas rozpadu

já zlámal jsem si v kříži vaz

troubil na polnice

vymodleným dechem 

a ztratil hlas     

a směr zvuku rozhostil ticho 

(mlčení 9.)

polib mne

a jdi

v pokoji

IX. Mk (14, 10) Jidáš Iškariotský šel a zradil ho.

noc se mi tají do záhybů

černého svědomí

andělé zvrací

zvláštní ptáky

            a oni uklovou

            z prázdna moji míru

jakoby se člověk opil

(mlčení 10.)

vstal jsem a šel

a vy mne následujte

kam budete chtít

X. Mk (11, 10)  …Hosana na výsostech

obtěžkává zítřek v nohách

které jsou tak zvláštně naše

když pálíváme v sobě Boha

a odříkáme otčenáše

krvácí dny babí léto

o nás o všech kdosi ví

a bolševníky v polích kvetou

a kříž v mezi reziví