V časové smyčce volám do ticha mezi protiklady a nikdo se neozývá snad jen ten stařík který se mě jednou v noci zeptal kolik je hodin a já mu to nemohl říct protože čas poznávám podle slunce
Tehdy do prázdných ulic padal déšť proto tam nikdo nebyl a nešlo chytat do rukou kapky s vínem
Nevím odpověděl jsem Na světě je tolik nádherných scenérií řekl ale já mu nerozuměl
Dnes už vím že hledal domov souřadnice na hodinových ručičkách a to ten svět zrovna za moc nestojí
Epilog
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'BásníleksmalýmBÉÉ', 05.09.2007 22:57.