Dílo #41146
Autor:Monty
Druh: Denní (s)potřeba
Kategorie:Jiné
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.07.2007 14:02
Počet návštěv:2851
Počet názorů:21
Hodnocení:7

Sny o mrtvejch babičkách
Poslední dobou mám divný sny. Chodí za mnou obě mrtvý babičky a chovají se dost zvláštně. Ony byly obě zvláštní už za života, ale úplně jinak, než jak jsou teď.
Babičku z otcovy strany jsem moc často nevídala. Matka se s otcem rozvedla, když mi byly tři roky, a otec o mne nejevil žádnej zájem, tudíž mne ani nevozil za svojí rodinou. Jenže moje matka, která je ještě zvláštnější než obě babičky za života i ve smrti měla nějakej podivnej dojem, že má právo lézt do života ostatním lidem a to i proti jejich vůli; do města, kde tahle babička bydlela jsme pravidelně jezdili každej rok u příležitosti místní veselice, kterou jsem nenáviděla, stejně jako to město samotný, i když jsem se tam narodila. A pokaždý jezdila parkovat přímo k babiččině baráku, přestože věděla, že nechci, že s těma lidma nechci ani mluvit, ani je vidět. Moje matka pláče u argentinskejch telenovel, ale empatická je asi jako miska oschlý rejže spláchnutá do záchoda.
Babička nebyla zrovna dvakrát normální. Jeden rok se po mě vrhala v záchvatech děsný lásky a strkala mi jedno pětikilo za druhým, dusila mne na svejch obrovskejch prsou, který jsem po ní naštěstí nezdědila, i když jinak jsem jí hodně podobná, a druhej rok mne vyhodila ode dveří, co se jako seru do tátovy nový (i starý) rodiny, když do ní dávno nepatřím a nikdo tam o mne nestojí.
Matce to vůbec nepřišlo zvrácený a zlý. Matka se tomu chichotala a po návratu domů pak vykládala kámoškám, jaký mám praštěný příbuzný. Nechápala, že je mi trapně i za ní, že se těch cizejch lidí svým způsobem bojím, protože se chovají jako exaltovaný blázni a já byla tichá, introvertní holčička, která se nejlíp cejtila na hřbitově, kam si chodila povídat s mrtvou Věruškou Tůmovou.
Tahle babička, kterou jsem viděla naposled, když mi bylo asi jednadvacet (tehdy se chovala víceméně normálně) umřela bůhví kdy a bůhví na co, parte mi pochopitelně nikdo neposlal, dozvěděla jsem se to od nějakýho kluka na netu, kterej shodou okolností v tom městě dělal na městským úřadě a mrknul se mi do databáze. A teď za mnou chodí a má ve snu smutný oči, chodí za mnou i se svojí dcerou, mojí tetou Evou, vůbec nechápu proč, jestli jako nemá v očistci co jinýho na práci nebo jestli se v její duši hnulo svědomí, a je mi to úplně jedno, protože odpustím každýmu a prakticky všechno, ale nikdy bych ji už neměla ráda a neměla k ní hezkej vztah, ani kdyby byla živá, protože to prostě nejde.
Druhá babička neříká nic. A nemá smutný oči. Sedí v křesle, který vypadá hodně starodávně, je celá taková zaprášená a na tom křesle se mezi složitou řezbou usazujou pavučiny, a kouká na mě. Umřela před čtvrt rokem na sepsi z proleženin po zlomenině krčku stehenní kosti. Měly jsme k sobě hezkej a docela důvěrnej vztah, i když jsme byly každá úplně jiná a nebylo moc důvodů, proč si rozumět. Když před patnácti rokama prodělala krátce po sobě dva infarkty a druhou mrtvici a byla na tom blbě, nabídla jsem Pánubohu roky ze svýho života, jen aby si ji ještě nebral. Dal jí těch mejch patnáct, a nelituju toho, i když babička těch patnáct let nestrávila nijak zvlášť plodně nebo činorodě, prostě jenom tak vegetovala mezi sbíráním krámů od popelnic a koukáním na televizní seriály a vyjídáním matčiny lednice, když odjel rakouskej milenec Erich a nechal tam plno lahůdek, který si spořivá babička ze svýho malýho vdovskýho důchodu nedopřávala. Po její smrti jsem si myslela, že teď mám v tom posmrtným světě (nechci to definovat, babička by asi neskončila v nebi, kdyby bylo fakt takový, jak si ho představujou katolíci, i když byla ve svý podstatě hodná) přímluvce a že na mne bude dávat pozor.
Od tý doby, co umřela, jsem pořád nemocná, mám problémy v práci, jednou mi v tramvaji ukradl Cikán šrajtofli a za měsíc potom mne přepadl nějakej kretén v parku a ukradl mi rovnou celou kabelku a mám divný sny o mrtvejch babičkách a živejch tetách.
A o ženský, která mi řekla, že se bojí chlapů, protože jsou jako stromy. Že jí jejich ruce připomínají větve, který se k ní naklání a chtějí ji spoutat, chtějí se jí natlačit do pusy a prorůst skrz ní. Ptala se mne, co má teda jako dělat.
Odpověděla jsem jí - měj ráda holky.
Potom jsem v tom snu sebrala před hospodou firemní auto a hledala po městě jednoho chlapa, protože já až tak moc ráda holky nemám, i když to jinejm klidně poradím (asi jsem pokrytec nebo co), nenašla jsem ho, protože prej šel s partou na nějakou diskotéku Labe, která v tom městě vůbec není a ani Labe tam neteče a nikdy neteklo, servírka z tý hospody mi ukazovala cestu, kudy mám jít, abych ho našla, ale ta cesta se na konci rozdvojovala a já nedokázala pochopit, kterej směr je ten správnej, i když byly jenom dva a po jedný stezce šla nějaká paní.
Říkám jí - půjdu po tý, co jde ta buchta? A servírka že ne, že mám jít po tý druhý.
Místo toho jsem sedla do cizího auta, odjela s ním pod Černý mosty, i když v bdělým stavu neřídím, a doufala, že se tam parta objeví, až je to přestane na neexistující diskotéce bavit. Jenže nepřišli, přišli jenom policajti a začali mít kecy, proč jsem jako vzala to auto, tak jsem jim řekla, že bylo odemčený a že jsem si ho jenom půjčila.
Moje mrtvý babičky se k tomu nevyjadřovaly. Ani jedna neměla řidičák. Ale druhej den přišla ta, co jsem jí neměla ráda, stála u dveří nějaký školní třídy a ptala se, jestli je to béčko. Chodila jsem do béčka na základce, ale v tom snu jsem už byla dospělá. Nehlásila jsem se k ní, i když jsem jí poznala. Věděla jsem, že mě hledá, ale nechtěla jsem, aby mne našla.
Na tyhle věci je po smrti pozdě.
Tak si myslím, že by bylo dobrý hledat, dokud jsme živý. Nejde o to, že by nám po smrti neodpustili. Oni odpustěj. Ale za živa se můžeme mít rádi a třeba s každým tím, kdo nám odpustí a komu odpustíme my, se nám za mrtva ztratí trochu toho smutku z očí.
Možná.

Názory čtenářů
14.07.2007 15:39
Danny
Tak si myslím, že by bylo dobrý hledat, dokud jsme živý. Tak.
14.07.2007 17:33
šánnatas
**
14.07.2007 19:36
Mario Czerney

mám z toho podivnej pocit, že je tam cosi navíc

14.07.2007 20:14
sokrates
fajn - děláme co děláme, podle našeho názoru, jak nejlíp umíme. Myslím, že je zbytečný nad tím dodatečně brečet a nebo je to jen takový alibismus. Kdybych to věděl, že umře tak brzy, já bych ... Moc hezky napsaný.
apropó, Monty, jak se chytil Šotek? Zatím jsem ho nikde neobjevil.
14.07.2007 20:30
_-.-_
já taky ne :(
15.07.2007 08:17
lipetka
 
Danny napsal(a):
Tak si myslím, že by bylo dobrý hledat, dokud jsme živý. Tak.
souhlasím 
15.07.2007 09:42
Wiki
máš pravdu myslím a s těma přímluvcema a ochráncema nahoře to nefunguje, aspoň ne takhle...
je to druhej rok, co mi umřela máma a jdu z jedný katastrofy do druhý...
15.07.2007 15:50
kastel
...jó, život je ve svý jednoduchosti dost složitej (napsal bych to i o smrti, ale o tý vím zatím prd, tak snad příště...)
15.07.2007 15:51
kastel
sokrates napsal(a):
fajn - děláme co děláme, podle našeho názoru, jak nejlíp umíme. Myslím, že je zbytečný nad tím dodatečně brečet a nebo je to jen takový alibismus. Kdybych to věděl, že umře tak brzy, já bych ... Moc hezky napsaný.
apropó, Monty, jak se chytil Šotek? Zatím jsem ho nikde neobjevil.
....v Liberci se vyprodal (alespoň v centru)
15.07.2007 21:47
Albireo
Takové odsrdeční.
16.07.2007 09:57
Monty
Dneska to bylo daleko nejhustější, v babiččině bytě se začaly samy otvírat skříně a šuplíky a pak se objevila babička, kdo jste četl Řbitov zvířátek, tak si uděláte představu, protože byla úplně mimo a jako by nevěděla, že je mrtvá, a matka se strejcem na ní řvali, jako že je mrtvá a má jít do hrobu, jenom já jsem na ní byla normálně hodná a chovala se k ní hezky, protože byla zmatená a nic neříkala, jenom se tak dívala...
Pak šla kolem baráku svatba a moje vzdálená sestřenice se vedla se ženichem, o kterým jsem věděla, že je to Satan, a lidi nasedali do aut, aby jeli na obřad, babičku nechtěli vzít, protože je mrtvá, ale já jsem jí posadila do auta, aby jela taky, protože to, že je mrtvá ještě neznamená, že nepatří do rodiny a neměli bychom ji mít rádi...
16.07.2007 10:26
johnny toothpick
kurňa jo. to mi připomíná, že mám poslední dobou nějak moc nočních můůůůůůůůůůr
16.07.2007 12:55
kastel
Monty napsal(a):
Dneska to bylo daleko nejhustější, v babiččině bytě se začaly samy otvírat skříně a šuplíky a pak se objevila babička, kdo jste četl Řbitov zvířátek, tak si uděláte představu, protože byla úplně mimo a jako by nevěděla, že je mrtvá, a matka se strejcem na ní řvali, jako že je mrtvá a má jít do hrobu, jenom já jsem na ní byla normálně hodná a chovala se k ní hezky, protože byla zmatená a nic neříkala, jenom se tak dívala...
Pak šla kolem baráku svatba a moje vzdálená sestřenice se vedla se ženichem, o kterým jsem věděla, že je to Satan, a lidi nasedali do aut, aby jeli na obřad, babičku nechtěli vzít, protože je mrtvá, ale já jsem jí posadila do auta, aby jela taky, protože to, že je mrtvá ještě neznamená, že nepatří do rodiny a neměli bychom ji mít rádi...
Za mnou takhle opakovaně chodil doktor Horák z ufonama, který mě úplně z nehybněli - celej jsem brněl - do talíře mě Ti malý hajzlíci ale nikdy nevzali - ten sen byl fakt dost nepříjmnej a tak nechutně živej, že jsem se bál chodit spát :o)
16.07.2007 16:46
_-.-_
To mně se taky zdálo o babičce. Stála a koukala a kolem sebe měla papírový řetězy z andílků. Fakt že jo.
16.07.2007 16:47
Wiki
_-.-_ napsal(a):
To mně se taky zdálo o babičce. Stála a koukala a kolem sebe měla papírový řetězy z andílků. Fakt že jo.
kecáš :)
16.07.2007 16:48
_-.-_
Ať mě bací bacil, jestli kecam.
16.07.2007 16:48
Wiki
to bych chtěla vidět :)
ale Monty, ty tvoje sny jsou fakt děs, bála bych se usnout ..
16.07.2007 16:49
Wiki
_-.-_ napsal(a):
Ať mě bací bacil, jestli kecam.
bacil už tu dlouho nebyl A proto klidně provokuješ :)
18.07.2007 22:09
Humble
"...že se bojí chlapů... chtějí se jí natlačit do pusy..."

ehm, kdo by jako nechtěl, že :o)
19.07.2007 15:42
way
Moje matka pláče u argentinskejch telenovel, ale empatická je asi jako miska oschlý rejže spláchnutá do záchoda.

moja tiež



(rada ťa čítam)
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)