Když mě jedna má "dobrá známá" z Berouna pozvala na páteční finále první hokejové ligy do Berouna, ve kterém se domácí tým "Medvědů" měl utkat s celkem Dukly Jihlava netušil jsem, že mě, světem protřelému sportovnímu nadšenci, může ještě něco vyrazit dech...

Ne, nedostaly mě davy lidí, nedostala mě bouřlivá atmosféra, nedostala mě předváděná hra... to jsem všechno znal, čekal a nepřekvapilo mě to. To co mi vyrazilo dech bylo jinde....
Já se docela dobře bavil až do chvíle, kdy "DJ" a hlasatel medvědího klubu, snad s úmyslem povzbudit domácí hráče lákavou představou věcí příštích, vytáhl z kapsy berounský trumf a na plné obrátky začal ze všech ampliónů hulákat úryvek hymny klubu - a já se málem sesunul k zemi:

Naprázdno jsem polkl, trojím mocným nadechnutím nabral opět dech a zeptal se bezelstně své přítelkyně stojící vedle mne, zda jsem slyšel dobře. "Jasně, to je naše hymna," zněla odpověď. Hmm. Podíval jsem se na hrací plochu. Tak za těmahle profesionálama se do šatny táhnou malý holky. Ještě štěstí, že maj suspenzory... Úplně mě přestala zajímat hra, kolem se vlnící hlučící dav se změnil v jednolitou masu nic nechápajícího stáda.
Můj mozek pracoval rychle... co se asi stane, když hráči odloží chrániče a suspenzory? Co těm malým holkám, nataženým k nim do šatny, asi udělají? Hlavou se mi míhají léta strávená na Policejní akademii, Franta Hmota mi před očima opět šermuje paragrafy trestního zákona a ušima mi zní akademický slib: "vždy hájit dobro a čest, pomáhat slabším..." "... a nedopustit prznění jehňátek!", dodává hlas mého svědomí.
Malý holky v šatně berounských Medvědů v ohrožení! Musím konat! Justitia nemini neganda! Obracím se ke své hostitelce: "Víš, že jako státní zástupce jsem ze zákona povinnen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozvím. Na to dojde. Teď však musíme zabránit pokračování trestné činnosti. Musíme ty malý holky dostat ze šatny dřív, než některý z Berounských Medvědů sundá chrániče, nebo dokonce suspenzor!! Bude to možná nebezpečné, ale právo a spravedlnost jsou na naší straně!" Vyrážím rázně do akce, když v tom se z amplionu znovu ozve známá melodie:

Aha, tak takhle je to! Mladý! Tedy, dle trestního zákona, se jedná o holky ve věku 15 - 18 let. No, alespoň, že malý holky jsou v bezpečí. Ale stejně pro jistotu pošlu na každé utkání policistu, aby si stoupl před šatnu a kontroloval, zda mladý nebo malý holky, které se potáhnou za berounským týmem, mají alespoň občanku. Vždyť...