Šlapaje po dlouhých lyrických prózách na novinovém papíře
stokrát přepisovaných až k úplné nečitelnosti
pronásledován komiksovými figurkami Romea a Julie
procházím přítmím ostře nasvícené gotické katedrály,
abych strhal filmové plátno visící nad oltářem.
A sochy kolem hází svými disky se železnou pravidelností přírodních zákonů,
jako hodiny, které se nezastavily ani tehdy,
když se roztekla poslední zmrzlina,
když se zbytky červeného na dně křišťálových sklenic seschly v temné skvrny
a po poslední knize zůstal jen slabý zápach páleného papíru.