čechrá vánek vlasy

mořem slepené

pro něj není spásy

sny se pletou v řasy

v spánku zrozené

vznáší se vidinou

ve vodní tříšti

na chvíli jedinou

spojí se s hlubinou

v minutě příští

když silný hurikán

loďku zmítá

jen on ví- to je Pán

každému osud vtkán

vinný jej vítá

pak spatří mělčinu

traviny pásy

po těžkém zločinu

řka: „Tady spočinu

vprostřed té krásy“