| Dílo #39788 |
|---|
| Autor: | Tigo |
| Datum publikace: | 09.06.2007 11:57 |
| Počet návštěv: | 907 |
| Počet názorů: | 3 |
| Hodnocení: | 2 1 |
| Plameny |
|---|
Už zas po něm zbyl jen popel
a prázdná postel studená.
Ten, co tou chodbou prošel,
ten neví, co to znamená.
On zná jen to, co jeho hřeje,
jen toho, kdo mu vyhoví,
ale to, co se s ní děje
když zmizí, ona nepoví.
Jen čeká, kdy zas kývne,
kdy dá najevo, že bude milý.
Ano, přijde jí to divné,
je ale vděčná za tu chvíli.
Žije pro těch pár okamžiků,
kdy luskne prsty, pokyne,
na noci plné hořkých vzlyků
pak nemyslí, chlad pomine.
Ty chvíle jsou však stále kratší,
jestlipak dneska zavolá?
On s jedinou si nevystačí
už jiná pro něj plápolá... |
|
| Názory čtenářů |
09.06.2007 12:02
 Rubik-On
|
už pro jinou plápolá... hm... no nic... základy jazykového vyjádření, ale jináč taky nic... zase nic... proč vy stále nic... jsem konsternován... ujdu na záhon... kytičky mi přineste... záhon okopat... mě zakopat... sakra už |
09.06.2007 13:17
 sokrates
|
mně se to líbí, ale myslím, že by stálo za to, to ještě kapku přebrousit |
15.06.2007 09:25
random_night
|
podle mě je to pořád takový... dětský.... extrémně naivní... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|