Lokomotiva supěla krajinou a za sebou zanechávala hustý kouř, který se
valil z komína. Na uhláku ležel vyčerpaně desátník Alain Martell a
přitom se díval za lokomotivu na koleje, nad nimiž se rozplýval dým.
Major Marcel Degail se opíral o bok uhláku a v rukou svíral mapu,
kterou pečlivě studoval, zatímco desátník Jean Anyz řídil lokomotivu a
zároveň lopatou občas přiložil uhlí do kotle.
„Ani ve snu by mě nenapadlo, že sotva seskočím, tak si budu hrát na strojvedoucího,“ řekl Anyz.
„Stejně daleko nedojedeme. Němčouři s alarmujou všechny v širokym
vokolí,“ ozval se Martell a přitom si zapálil cigaretu. „S tím musíme
počítat, ale pokud vyskočíme někde během jízdy, třeba v lesích, tak
lokomotiva pojede dál a oni nebudou vědět, kde jsme přesně vyskočili,“
mínil major.
„Teď jsme ve votevřený krajině. Jestli zavolaj na nás stíhačku, tak
nemáme šanci. A taky stačí nějak zatarasit někde koleje a budeme taky
nahraný,“ zkonstatoval Anyz.
„A brzo budeme vopravdu nahraný!“ vykřikl náhle Martell, když spatřil
na silnici, co vedla podél tratě, jedoucí motorky a dva automobily.
„Zatraceně! Tohle není žádná rychlíková mašina,“ procedil mezi zuby
Anyz poté, co pohlédl na silnici. Pak se zadíval dopředu a zaklel,
protože silnice i nadále vedla v blízkosti kolejí.
„Jestli nám zasáhnout lokomotivu, tak vokamžitě vyskočíme!“ řekl
Degail, přičemž se na plošině přikrčil. Přes železný okraj sledoval,
jak se motorka s dvěma německými vojáky přibližuje na úroveň
lokomotivy. Němec v postranním vozíku vzápětí stiskl spoušť svého
samopalu. Trojice mužů pak zaslechla zvonivý zvuk dopadajících a
odrážejících se kulek. Major přivřel levé oko a přes mušku samopalu se
zadíval na vojáka za řídítky motorky. O vteřinu později vystřelil.
Postava Němce sebou na sedadle škubla a vzápětí motorka prudce vybočila
do strany na opačnou stranu silnice, kde sjela do příkopu. Druhá
motorka s postranním vozíkem se na poslední chvíli vyhnula. Na ní se
zaměřil na uhlí ležící Martell, nad kterým poté zahvízdalo několik
kulek. Nelenil a také zahájil střelbu. Motorka se za okamžik dostala do
smyku a vjela před vozidlo, které do ní narazilo. Okamžitě byla
odhozena do strany, voják za řídítky byl nárazem vymrštěn a dopadl na
povrch silnice. Na něm se několikrát rychle překulil a kola automobilu
jej těsně minula. A právě z onoho vozu se ozvala kulometná střelba.
„Krucinál!“ vykřikl Martell, který sjel po uhlí na plošinu, aby se kryl před střelbou kulometu.
„Ten kulomet nám může prostřílet kotel!“ vyhrkl Anyz, který se jako
ostatní krčil na podlaze plošiny, zatímco nad ní prolétávaly kulky a
zvonivý zvuk doprovázel jejich dopad na železné části. Major Degail
otevřel železná dvířka a vleže se z nich trochu vyklonil. Hned na to
zalícil samopal na předek vozidla. Současně zaslechl svištění a i zvuk
doprovázející odražení kulek. Přitom stiskl spoušť a jedna kulka mu ve
stejnou chvíli roztrhla levý rukáv. Ze zatnutými zuby však vystřílel
celý zásobník a automobil o několik vteřin později narazil předkem do
nevelkého stromu u silnice, který přelomil. A vzápětí sjel do příkopu,
kde se převrátil na bok.
Trať se stáčela od silnice do lesa, do něhož lokomotiva za houkání
vjela. Po několika minutách jízdy trojice mužů vyskočila z lokomotivy a
zmizela v hustém lesním porostu. Opět se jim podařilo aspoň na nějaký
čas německým vojákům uniknout. Bylo jim však jasné, že na ně bude
podniknut zátah, při němž se k nim štěstí může kdykoliv obrátit zády.
KONEC JEDENÁCTÉ ČÁSTI |
|