Dílo #38236
Autor:bříza
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:06.04.2007 08:55
Počet návštěv:6121
Počet názorů:43
Hodnocení:26 2 14 6
Patří do archívu:<Soukromý> vrtusík: bž. musí bejt, kd. na NaCl nebylo,
<Soukromý> miirdas: marmeládově pozemštěňatělí sněhuláci,
<Soukromý> Diotima: sm,
<Soukromý> koniklec: uLOVEné básně

Prolog
 DO BÍLÝCH PŮLEK BIJÍ HNED Z RÁNA

VEJCE JAKO MALOVANÁ
velikonočni triptych

hvízdej proutku na pomlázku

ať to všichni vědí
pletu metlu pro svou lásku
na místa kde sedí

bude běhat podél vrbek
než přeskočí potok
kde ta metla k tělu přilne
bude míti otok

svazek náš je příliš volný
je ho třeba zcelit
dle moudrosti našich předků
prostřednictvím jelit

pro tu lásku neskonalou
co je mezi námi
třeba v hýždě udeřiti
ženu květinami

ač mi za to feministky
do zad vrazí dýku
~ ona má pak organismus
při pohlavním styku

*
Epilog
účastnice genderových studií
pomlázkou se po /censored/ nebijí
ty je v zájmu rodinného štěstí
dlužno tlouci bičem ba i pěstí

*

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'bříza', 27.10.2007 12:38.

Názory čtenářů
10.04.2007 11:52
Mori
10.04.2007 12:16
rire
:)

nemůžu si pomoct, ale pod tím nějak cítím něco, při čem by se ale vůbec nemělo smát

zneklidňuje
10.04.2007 15:00
Humble
umíš :O)
10.04.2007 18:37
bříza
rire napsal(a):
:)

nemůžu si pomoct, ale pod tím nějak cítím něco, při čem by se ale vůbec nemělo smát

zneklidňuje
- rád bych to rozebral - jsem trochu unavený z obvyklého bezbolestného skluzu po povrchu věcí. Nebýt faktu, že Shari nazvala velikonoce nejtrapnějším svátkem, asi bych se tolik nerozpovídal. Každou trapnost si je třeba užít do posledního záchvěvu existence. Nic jiného v tomto životě nám nebude dopřáno.
Tož - ponoř se do svého srdce prosím - a vynes důvod zneklidnění v zubech na hladinu vědomí.
10.04.2007 21:35
tynic
Donatien Alphonse François by měl radost :o)
11.04.2007 15:27
Janina Magali
...se zpožděním - pobavilo i mě...:))
16.04.2007 22:43
guy
:-)
25.04.2007 21:03
lumík
No ták ...
04.05.2007 23:02
DarkMind
ako vtip dobré....
18.05.2007 15:07
rire
Hned prolog mi přijde sadisticko erotický (aspoň je vidět na co myslím), ale řekněme úsměvný.

Následující text ale používá takové spojení slov, "metlu pro svou lásku", "otok" "volný svazek", "do zad vrazí dýku", "tlouci bičem... pěstí... " že mi ten úsměv tuhne a mizí.

Vtip nevtip, styk ... Probouzí to u mně myšlenky na sadistickou tvář milování, na dominanci a krutost. Vnímám tyhle řádky nejen jako ironii, ale jako tvrdý sarkasm.

Řekněme "velikonoční sranda" jak jsem to vnímal jako malý, je tady podaná v sexuálním a brutálním kontextu, který ostře kontrastuje s mou životní zkušeností, kdy to s násilím nemělo nic společného. Šmigrust pro mě znamenal
poznat se se sousedy, dostat sladkosti, zablbnout s holkama, které byly rády, že se někdo zastavil ... Byla to pro mně hra.

Je pravda, že co jsem vyrostl, už nechodím - protože když jsem šel naposled s malým bráškou, štědří sousedi místo sladkostí mi teď pořád nutí alkohol.

Ale i letos byl šmigrust fajn, pro mého mladšího brášku.

Vidím to jako fajn zábavu a možnost poznat se se sousedy - pro děcka. Ti co už vyrostli mají jiné způsoby zábavy.

Je to hodně kontroverzní téma i pro mně, ještě v tom sám nemám úplně jasno. Ale určitě bych je nenazval nejtrapnějším svátkem roku.

Předvánoční nákupní horečka, nebo výčitky opomenutých Valentinek mi přijdou horší.
18.05.2007 15:09
rire
Ještě bych chtěl podotknout, že v mé, asi naivní, vizi Velikonoc sexualita vůbec nehraje žádnou roli, takže i proto mě Tvůj text tak potrefil. Prostě tyhle dvě věci vůbec nespojuju.
18.05.2007 16:47
bříza
- moje zkušenost je zcela jiná - tradiční pojetí "binovačky" na krkonošských hřebenech (Klínové boudy): předvečer svátku již v jednotlivývh chalupách (většinou obydlených tlupami a jednotlivými klany) - muži pletou z máčeného proutí jednu "velkou" - a jednu "malou" (do stísněných poměrů pod peřinkou) pomlázku, zatímco ženy a děti brebentíce barví kraslice - překrásných vzorů a barev. Přitom většinou probíhá ukrutná legrace, situační humor, vypráví se příběhy a hrají (někdy dosti divoké) hry - doma sestavené kapely hrají skočné písně, sem tam někdo i tančí, bere koupel a podobně. (a NETVRDÍM, že není přítomno decentní erotično). Přes pozdní hodinu usínání, je tvrdý budíček mužské části ještě za hluboké noci, otevírají se staré skříně a každý se pokouší vyhastrošit co nejbizardněji. Pak vyjíždí (je - li sníh, na běžkách) bratrstvo sv. grálu (samozřejmě s hudebními nástroji) za svým cílem - ve vší tichosti se krade k nejblžší sousední chalupě, kde dívčiny (které za tímto účelem sem obvykle jezdívají v hojném počtu - neb si mohou prožít cosi z atavistické minulosti lidstva) spí sladký sen (či se alespoň tak tváří, neb dobře vědí, co je čeká). Probuzení bývá neobvykle uctivé: stařešina chalupy vpustí skupinu dovnitř, na dveře dámského pokoje je jemně zaklepáno, popřeje se šťastné velikonoční pondělí - a pak nastane TANEC! Hudba hraje, holky zdrhají a ječí, honba kolem chalupy, seskoky polooděných krasavic do sněhových závějí z nízkých oken, ale zároveň rafinované léčky políčené na muže s pády do narafičených dětských vaniček, plných vody, polštářové bitvy (jednou byla i šlehačková), všechno většinou končí smíchem, tancem a všeobecným objímáním + řevem - zkrátka - nemám rozhodně pocit, že by si ženská část kolektivu užívala snad méně, než ta mužská. Tímto mechanismem je třeba obejít co nejvíce chalup, než nejslabší jedinci podlehnou démonu alkoholu k neschopnosti chůze (v druhém poločase je třeba se přepočítat, jestli kdos neskončil třeba v Klínovém potoce pod krkolomnou strání). Radost zájmu o ženy sousedních chalup je na oplátku dopřávána ženám chalupy naší - ze strany ztepilých jinochů ze sousedství. Vše potom končívá společným srazem v hospodě "Na rozcestí" u pana Wágnera, který pro tu říležitost dává speciální menu, hromadným zpěvem a tancem. Myslím, že takto nějak fungovalo prvobytně pospolné společenství a je neobyčejně osvěžující, vrátit se alespoň 1x v roce k praktikám "přírodních národů :) - a mám pocit, že VŠEM (a především dětem) se tahle akce neobyčejně líbí (jak jsem psal řada děvčat tam kvůli tomu evidentně jezdí).

- předkřesťanské velikonoce jsou pojímány jako svátek plodnosti (ne nepodobný keltskému beltaine). O psychoanalytické symbolice "pomlázky" a "kraslic" snad netřeba mluvit. O životnosti těchto tradic svědčí m.j. fakt, že přes veškerou masáž pasivní zábavy přetrvávají dodnes.

JENOMŽE: - jednoho roku i na Klínovky dorazil "genderový problém", feminismus a termín "sexual harrasment". Přesněji dvě lyžařky s luxusním vybavením, které velikonoční krkonošskou tradici označily za netolerovatelný machismus a mužský šovinismus, za trapné barbarství, které v dnešní společnosti je třeba vymýtit, potřít, jeho nositele zesměšnit, znemožnit (nejlépe vykastrovat ... ). Společenství zareagovalo dle mého soudu zdravě - a od těch dob se zastánkyně iracionální větve feministické ideologie Klínovkám vyhýbají.

Jo - milý Rire: život může být někdy i bolestivá záležitost. Může se nám to nelíbit, můžeme to popírat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat. Ignorovat to dle mého soudu postrádá význam. Z mého pohledu je na velikonocích trapná jejich pokleslá, vyprázdněná, dutě symbolická degenerovaná či komerční forma s čokoládovými vajíčky a zajíčky ve staniolu. Řádně uchopit svátek do ruky - to je oč tu běží! Umíme to stále méně.

Takže se prosím nikdo nezlobte - ale velikonoce si feministkama rozvracet nedáme ;)
18.05.2007 17:37
Humble
člověče, tohle by vydalo na samostatné dílko :o)
21.05.2007 08:49
myšák
... ani te tak text nahoře, jako dole... Břízo, parádní. A díky
21.05.2007 08:50
rire
díky, břízo :-)
21.05.2007 14:09
Janina Magali
Já feministka nejsem
/teda jak kdy - ale tohle by mě nepobouřilo...:)/
takže příští rok "Klínové boudy"
mapu pošli posléze..:)))
22.05.2007 17:26
Zuzulinka
tak na ty "klínovky" bych na Velikonoce zamířila taky

jinak tady na sídlišti na nich nic pozitivního neschlédávám
snad jen, že na náš zvonek zvoní lidé, které jsem v životě neviděla
a ruce dětiček se natahují pro blýskavé mince
nikoli pro kraslice, či snad čokoládu

dovolím si malou poznámku
jako dítě pocházející z vesnice si na ně vzpomínám malinko v jiném světle
byla to příležitost se sejít
nicméně, vždy mi to polévání a práskání po zadku připadalo trapné
nemůžu si pomoct, ale ze stejného důvodu mi vadil i Mikuláš
obvykle jsem zalezla pod postel v ložnici
a modlila se, aby mě nenašli
28.05.2007 10:55
Burlev
...zkušenost, popis, vzpomínka - Klínové boudy
patří samostatně ohodnotit.. :)
- pro mne málo známé..
*

17.03.2008 21:50
koniklec
vzrušující
31.03.2008 19:21
horomila
mmm
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)