....za skráně se nedá rvát rytmicky :)
Je to vědomý ústřel.
já je bílý mám a ta moje mi je rytmicky rve... chce to jen se trochu snažit a pustit si k tomu nějakou muziku... :-))
ne, nemyslel jsem úplnej konec, to mi došlo... nějak se mi nevleze do huby "pod polštáři cítíš"... ale to je samozřejmě tím, jak to čtu já... čili nic! :-)
Když někdo se zobrací a vydá vnitřnosti svoje a pak je oblékne chytrostí, spoutá slovy, nám je těžké pochopit, strávit vše i když předkládaný talíř stříbrem září.
To myslím jako všeobecnou pravdu!!! Nadchnul mě především obraz s kočkou.
je možné, že teraz by si to napísala inak
ale mne sa páči jak je to neinťošské
(i ked tým pádom to mnohým príde
´rádoby moderní´ alebo ´prvoplánově moc´)
tie správne slová
pre môj sluch:)