Dílo #3690
Autor:NIN
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.02.2004 11:11
Počet návštěv:2036
Počet názorů:16
Hodnocení:17
Patří do archívu:<Soukromý> Endif: Bonbónky,
<Soukromý> Atalanta: Sedm hromádek

Prolog
2003, z deníku, kterej si nepíšu
BYLA JSEM TO JÁ?
kolikrát v životě ještě se mi to stane – se to smí stát? v černobílu, mrazivej večer, v tu hodinu, kdy kapalní noc a těžkne tichem mizejících kroků. změna hustoty – time 22:10. vycpaný stropy, světla ufonských chodeb z metra. tolik se jim chtělo proměnit vzduch v zářící hvězdičkovej rosol, jenomže byl na to už starej, příliš zjizvenej vajglovinou, vlhkostí, otiskama všech těl spěchajících tu, vrážených, třených, od ranní zlosti do půlnoční únavy. instinktivní připomenutí – past! pozor! schody jsou zabijáci s čepelema, který si ostří brouskem ledu s kluzkou polevou pod maskáčovinou neúplných šlápot. siréna spustila těsně před krokem vzhůru. to se už rozpíná po chuchvalcích mlha, do všech směrů mý hlavy se rozjeli trubači s královským rozkazem stát.

někde se ještě přece váhá, v zapadlých koutech otálí… jak je to daleko od středu k pohraničí mý duše! (a dálka v čase, než i v nejzažším kraji nezbyde než uvěřit, že dnes se war against sleep nekoná.)

a nad schodama spolu stály dvě holky: každá jede jinam. ta s kudrnatou tmavou hřívou mě práskla do hrudníku, podobná možná – jestli někomu – Kláře Issový , Winoně Ryder, a živá víc než obě dohromady. krásná tím, že to nevěděla. smála se tak obyčejně, že mě to vzalo…

pohybovala pořád pusou k tý druhý. když obrátila oči na mě, klidně, pronikavě se dívala a já umřela umřela umřela, sevřelo se bolavě v břiše.

až na dno a ona nevěděla! jako když potkáš očima oči, ten vždycky milióntejprvní pohled z davu, volá tě jménem až do morku kostí, oči pro dotek na vteřinu, oči nechaj dívat roky setkání, bod, kde poznáš, že jsi na správným místě a ve správným čase. spojily jsme se ve zvukotěsnu, pár metrů pod náma, nám pod nohama, rachotily vlaky a v žádným vagónu na světě necestuje jediná bytost, která kouká takovým způsobem, že pohoří praskají, města se třesou, splašený oceány a láva a láva – vždyť ona nic…
kolikrát se mi takhle sevřel žaludek silou upřených očí a jistotou vědomí že jsem našla něco, co ke mně odedávna patří? (a kolikrát smí člověk minout?) S HOLKOU JSEM TEN POCIT ZAŽILA POPRVÉ.

tu fantastickou holku s kudrnama nikdy NENAPADLO, jestli je krásná. čišelo z ní… nějaká jedinost, že jsem ji cítila v uších, v tepnách, v očích jak prudký světlo reflektorů aut těchhle pitomců, co tě jen tak naschvál oslepí a pak si jedou honit ocas do garáží.
má dlouhej rozepnutej kabát, studentka, usmívá se – padám a dohání mě k šílenství, jak je to neviňoučkej obraz.
čistý slova, hihihi povídání, čistý přítelky, čistý snění. usíná rychle jedním tahem do rána, zviřátko klidně oddechuje… nikdy ji z vody nevyrval hlas znetvořenej hrůzou do divna. nestalo se, aby hledala ve tmě, v panice, komu patří. (jen jako mládě měla ze skvrn na stropě ošklivý zlý zvíře. sama si na to nevzpomíná. čas od času se někdo zmíní a strejdové, tetičky a babička se smějou.) nikdy neměla husí kůži od hnusných šedých obejmutí prostěradla mokrýho potem. netřásla se od tří až do svítání.

tak zázračnej jeden bod v čase, podržet obraz, vodu v dlaních, kolik kroků od všech těch ještě nikdy... k naposled… k poprvé… k už nikdy… jedinkrát

pohybovala pořád pusou k tý druhý. když obrátila oči na mě, klidně, pronikavě se dívala a já umřela umřela umřela, sevřelo se bolavě v břiše.

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'NIN', 25.02.2004 11:14.

Názory čtenářů
25.02.2004 11:13
kalais
nečetla jsem to už někde?
25.02.2004 11:14
Jeff Logos
velmi pěkné :-))
25.02.2004 11:15
NIN
no hádej :) mě napadlo dát sem pár svých věcí, co už někde byly...
25.02.2004 11:46
pavson
jednoho to až za srdce chytne
*
25.02.2004 11:50
Albireo
Zatím jsem to nečetl, ale je to MOC dobrý! *
25.02.2004 12:07
Johanka
na tohle se nedá zapomenout ... **********************
25.02.2004 15:37
fungus2
Bravůrně napsané. TIP
25.02.2004 15:50
gd
moc moc dobrý. opravdu.
25.02.2004 16:08
Monty
Jooo, skvělý, fakt. *
25.02.2004 16:17
Atalanta
Tuhle mam hrozne hrozne rada.
25.02.2004 17:27
Danny
oj-******* velmi velmi silný***
25.02.2004 19:34
stanislav
dóst dobře sepsanej moment... *
25.02.2004 20:40
Hester
pamatuju si Kláru Winonu a umřela umřela umřela

napodruhý pořád stejně úžasný


*****
26.02.2004 15:31
Shammann
Pamatuju si to***
26.02.2004 20:26
Wopi
jo, rád se vracím
01.03.2004 15:55
Endif
Opět oslovilo! *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)