Bývalo kdysi
ženy šuškávaly
hlavy do plátna zabalené
v ústech kovadlina
z očí medovina odplavuje jed
dnes
bača holí trestá vzduch
cukr do cibuliček váže
od shora štípe do očí
a zevnitř  v tak táhlém zvuku
s jazykem mezi   
                      patro patru
v odvěké snaze
přiobléknout dech
výdechem káže   křeč
už včera
praská mi pod nohama
kdysi hebký mech
a ty
v těch příliš pestrých šatech
se zpětnou vazbou   do rukávů
o konvertaci hvězdic

řveš