Dílo #36338
Autor:Kaunaz Isa
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.02.2007 10:53
Počet návštěv:1223
Počet názorů:3
Hodnocení:5 1

Prolog
Dva velmi krátké texty a jedna samostatná věta, kterými navazuji na ZB I. a které tématicky patří spíše mezi prózu ovlivněnou pocity autora.
Zhasněte barvy II.
Prší. Kapky deště dopadají na jediné místečko na zemi. Můj malý soukromý ráj, moje království bez královny, můj svět. Jsem tu sám a je zde hezky. Všichni obyvatelé jsou milí a příjemní. Mám velkou pevnost plnou myšlenek, pozor, koušou. Je tady všechno, co chci. Hele, mrkev. A támhle vězení pro nevhodné nápady, veselé myšlenky a zbytečnou radost. Miluji tohle místo. Je plné rozdupaných květin a hnijících pomerančů. Za hranicemi mé říše rostou růže a s jejich vůní marně bojují všechny mé smysly. Jednoho dne podlehnu té touze a rozdupu je taky.


Hledám dívku, kterou bych mohl zahrnout láskou, něhou a (až mne omrzí) hlínou.

-Co to děláš?
-Já?
-Je tady snad někdo jiný?
-Že by dalších zhruba deset lidí?
-No…ale já se dívám na tebe.
-To jsem jaksi přehlédl, promiň, já totiž koukám jinam.
-Kam?
-Už druhá.
-Prosím?
-To je už druhá otázka.
-To je.
-Na kterou mám odpovědět první?
-Záleží na tobě.
-Ahoj.
-Ahoj?
-Odpověděl jsem nejprve na imaginární pozdrav.
-Hm…
-A teď se dostaneme k tomu zbytku…
-To jsem ráda.
-Nebudeš.
-Proč ne?
-Prostě nebudeš.
-Budu.
-Nemůžeš být celý život šťastná.
-A co když jo?
-Odklonili jsme se od tématu.
-Odpovíš mi?
-Ano.
-Děkuji.
-Píšu. A koukám na papír-abych věděl, co přesně píšu.
-Cože?
-Už jsem odpověděl.
-Ale já se tě teď ptala na něco jiného.
-Vážně? Asi tě neposlouchám…
-Proč jsi takový?
-Musíš pořád přidávat otázky? Já si celý ten výčet za chvíli už nebudu pamatovat….
-Proč tohle děláš? Co tím chceš dokázat?
-Mám to počítat jako jednu nebo dvě otázky?
-To-
-Dříve, než budeš pokračovat, odpovím ti. Proč se tak chovám? Protože chovat se jinak, nejsem to já. Tohle je můj přirozený způsob jednání. Nezní hezky? Zvláštní, lidé mají sklon posuzovat druhé podle vzhledu a podle věcí, které říkají. Proč? Běž a zeptej se jich. No schválně, jestli tě nebudou mít za idiota, že se ptáš na takové věci. Tak…teď jsem ti odpověděl…. Podívej se na sebe, už moc šťastně nevypadáš. A to je moje druhá odpověď: štěstí a úsměv ti nevydrží věčně.
-Pesimisto!
-Pesimista by ti našel rakovinu. Já jsem to pojal optimisticky.
-Co ti na to mám říct?
-Nic. Jenom se nepokoušej něco říct. Prosím.
-Já…já…nechápu tě!
-To po tobě nikdo nechce.
-Ale-
-Běž už.
-Co t-
-No tak, běž, nespokojená myšlenko, utíkej k ostatním!

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Kaunaz Isa', 10.02.2007 10:55.

Názory čtenářů
11.02.2007 10:06
me2d
Přečetl jsem to dvakrát, to je o jednou více, než si to zaslouží. Téma je sakra dobré, ale zpracování bylo asi nad síly autora, nebo to trošku podcenil a nedotáhl. Jsou tam místa, která jinak dobré dílko znehodnocují. Zavádí třeba spojení : pesimista by ti našel rakovinu... nespokojená myšlenko...
to - holt ! nějak skřípe. Hodnocení někde mezi potěšením a rozpaky...
12.02.2007 15:01
Lu_Po
do klídku

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)