drsnými hlasy mrtvolně černě zachytit skutečnost a vrány krákaly že bezedné důlky na polštářích jsou otisky myšlenek že bezedné poháry jsou jen sny a vrány krákaly že znamení na člověku je otisk jeho přirozenosti že znamení je výkřik co přichází z mlhy vrány krákaly do letního dne drsnými hlasy že mlha přichází...