Dílo #3575
Autor:silent
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.02.2004 00:02
Počet návštěv:917
Počet názorů:6
Hodnocení:2

hon a sen
pomalu
rozbitým schodištěm vran
uhání
kamsi do neznáma

smrt prchá mu v zádech
a růže trní
pod nohama do krve

ční kopyt koní
štvaná zvěř na vrcholu věže
dodýchává

oblaka na dotyk
potrhané ruky
dosažený sen

Názory čtenářů
21.02.2004 00:15
kalais
*
21.02.2004 08:40
Stevenson
ruze trni ? a cnejici kopyta jsou jiste zajimave metamorfosky, ale nejak nevim.(
21.02.2004 20:19
kalais
mně to přijde dobré...:)
21.02.2004 20:35
Stevenson
mas pravdu asi.. kdyz voni, muze i trnet..-) nakonec strom take koreni..-)
21.02.2004 23:05
Anonym
taky se to dá číst jako trní z růží...pod nohama...to pak dovysvětlí tu krev...třebas...:))
21.08.2006 22:07
rire
...
dvě vyplašená světla
puštěné struně neutekla
laň před sykotem šípu
proráží vzduch
schovávám sopečnou dýku
projede tělem
vzruch
napjatá harfo zkázy
sténáš mi za uchem
touhou
do masa vrazit
leklý hrot
ukázat střelkou kompasu
mezi žebra
o fortuna
Artemis včelkou
do vlasů
sponu vpletla
v dálce šustí sípání křovin
kmitne se listím obsidián
roztrhne čas
předivem novým

dvě vyplašená světla
strnulé nebe hnětla...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)