Dílo #35220
Autor:xamiz
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.01.2007 07:32
Počet návštěv:1378
Počet názorů:3
Hodnocení:4 1 1

Svědomí
Snáz najdeš stesk a hněv,
nežli poznáš se a prohlédneš,
raději máš víno, tanec, zpěv,
kde smutek svůj jen ztěží zahlédneš.

Snazší je ovládat své tělo,
nežli o duši svou dbát,
veselit se každému by chtělo,
ne však z měšce svého brát.

Výraz v tváři najdeš překvapený,
když pravdu Tvou Ti někdo odhalí,
předstíráš, že jsi unavený,
a bědovat svým chmurám jdeš potají.

Otčenáš odříkáš a jdeš se prát,
nic ze studu Ti nevadí,
se svým osudem jdeš v kostky hrát,
snad něco náhoda Ti prozradí.

Sám s jinými se srovnáváš,
však kdo je Tobě podobný,
se svým druhým já se pohádáš,
sám proti sobě nejsi odolný.

Víc získáváš než vracíš,
ze svého úsilí ztrácíš víc,
svou kuličku před sebou tlačíš,
slepě kráčíš a před sebou nic.

Lidé snad nevidí do očí Tvých,
snad nevidět se každý snaží,
každý spatří na Tvé tváři jenom smích,
toť jedna z mála věcí, která se Ti daří.

Snažíš se probíjet každým dnem,
každý den, kdy vycházíš do ulic,
když rozloučíš se s nočním snem,
snažíš se o to, aby byl čistý Tvůj štít.

Nic nemůže jej více zašpinit,
tvůj štít je černý jak Ty sám,
není nic, co může temnota navždy zastínit,
ty skryješ jej a jdeš zpět k nám.

Škraboškou zahalíš svou pravdu,
není nikdo, kdo by Ti jí sňal,
kdo o to se snaží, páchá na Tobě křivdu,
nikdo nedokáže, že jsi sobě lhal.

Názory čtenářů
12.01.2007 16:33
Kačírek
hluboké, pravdivé,
dost pesimismu, ale každý začátek je těžký a zvlášť ten, který je na cestě k člověku sobě samému
12.01.2007 19:37
muclicka
i to jo,

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)