| Balada o české zemi |
|---|
Snad marnost padá do klína,
kde vrch se k nebi zvedá,
rád bratr bratru hrdlo rdousí,
dnes barva nebe šedá.
Vždyť na hradě i v podhradí,
bývala ctnost tak častá,
však mezi lidmi pustota se usídlila,
kdo moudrý - v krčmě chlastá.
Krysy, co dávno zemřely,
teď znovu derou se z hrobů,
jen uschlá jabloň němě pláče,
pozorujíc tu dobu.
Až narovná ta zem svůj hřbet,
a znovu vzhlédne k kráse,
i ta jabloň zas zlatem rozkvete,
ve větru štěstím zakývá se. |
|
| Názory čtenářů |
05.03.2004 08:39
 Kodynie 
|
Zajímavé a smutně pravdivé. Začínám Tě jako autora čím dál víc milovat, protože rozumím jak Tvé próze tak i poezii a to se mi moc často nestává, jsem ráda že jsem Tě tu objevila. Doufám, že budeš plodný autor a že si sem k Tobě bude moci můj Čtenář častěji chodit pro osvěžení. Díky. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|