Dílo #3364 |
Autor: | Danny |
Datum publikace: | 11.02.2004 19:05 |
Počet návštěv: | 1848 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 2 |
život |
No jo, život. Dotyk v čase mnoha atomů, které náhodou tvoří mé tělo? Ne, tohle jsem již zavrhnul. Čistá emanace ze Středu Kosmu, kompletně ošéfovaná božskou intuicí? No nevím nevím - ještě my snad máme nějakou možnost volby, nějaké stupně volnosti, nějaký prostor. Nebo se to nevylučuje? Pokud my jsme On a On je my (hinduismus: brahma=átman)
nemuselo by se, že? A jak potom vyřešíme, že sám sobě (tedy On mě) nedáváme to nejlepší? Nebo ano? Všechny ty frustrace, pády, bolesti, strachy, nedostatky... byly potřeba? Slyším své staré technokratické já jak se mi směje: "jak potřeba/nepotřeba? náhodný shluky atomů který fungujou dohromady. Cha cha cha." Ale mlč, sýčku. Všechny ty synchronicity, ty nenáhodné náhody které jsem prožil NEMOHLY plynout z čistého materialismu - viz sbírka Brain Dump.
Takže závěr: život: k něčemu určitě směřuje, ten řád, cíl tam je, pouze se občas schová za mraky a není vidět. Tož tak. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Danny', 11.02.2004 19:07.
Názory čtenářů |
12.02.2004 08:53
Bix
|
Áno :o) Sledovať Tvoje myšlienky je veľmi zaujímavé...
(myslím, že technokratické ja už nemá šancu)
* |
12.02.2004 19:51
Seregil
|
jen žít... |
17.02.2004 15:24
Endif
|
Je to náhoda, není to náhoda... je to řád, není to řád... "welcome to the real world" :) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|