na paloučku včera večer koho já to potkala

malý černý světe div se samotného Hejkala

lidi jak já vám  se bojím co vám budu povídat

kolena mi hnedka změkla a pak zkuste utíkat

nevypadá nebezpečně tak jsem trochu ožila

říká krásko nebojte se snad jsem se mu líbila

začal se vám ke mně lísat já už tady nestraším

to přece už není v módě teďka raději haraším

říkám na to máte hejkat to je vaše profese

on že raděj mladé maso než vyřvávat po lese

hlasivky má namožené řve už jenom  zlehýnka

a hned nato zaharašil mezi moje stehýnka

jednou dvakrát pětkrát a stále nemá dost

milé dámy ó můj bože pořád tvrdý jako kost

a ten jazyk dlouhý mrštný a ohebný jako bič

ou ou jóóó ještě ještě - jsem z něj celá pryč

dlouhý čas pak držela mě tahle žhavá vzpomínka

a následně  přišla na svět dvě hejkalí  miminka

Hejkal zase řve po lese čílí tím svý kámoše

nejhrůzněji ale ječí  když má platit aloše