Dílo #33254
Autor:johanna
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:20.11.2006 12:05
Počet návštěv:2275
Počet názorů:11
Hodnocení:7 1 4
Patří do sbírky:...a šáteček

že zase nejsme spolu
vlak přes řeku nářků
vypouští kotouče sazí
trochu mne mrazí
a mírně srdce tepe
my dva u jednoho stolu
jako kosti listopadu
bez tebe nebylo by lépe
však má to jednu vadu
na kráse
že zase
nejsme spolu

Názory čtenářů
20.11.2006 12:12
Emily
jako kosti listopadu - to vadu nemá, moc dobré
20.11.2006 12:16
way
pekné, ale nič nového
20.11.2006 13:06
eliah bruno


way napsal(a):
pekné, ale nič nového
____________________________
je řeka nářků
i zeď chrámu
pozbytky múru
kde židi -hlavu
v dlani-
ty s pejsama se
stále klaní a ječí

Solomone!

eh bóže - navždy konej,
co konáno být má...

enigma...
a prosba naškrábnutá


vyřčena lhůta
(lebo Lehota?)

oko se v slze ligotá...
VŠAK SI POPLAČ


:-)
20.11.2006 13:23
miirdas
nezajímavé
20.11.2006 14:04
sokrates
líbí
20.11.2006 15:33
way
Bruno, tak nejak:-)
20.11.2006 22:23
fougeres
taky se mi líbí kosti listopadu...
21.11.2006 08:23
Poutník
my dva u jednoho stolu
jako kosti listopadu
21.11.2006 11:46
Albireo
miirdas napsal(a):
nezajímavé
Naopak - moc zajímavé!
25.11.2006 12:25
wawat
k tvému dílku a to konkrétně k těm to slovům:




vlak přes řeku nářků
vypouští kotouče sazí
trochu mne mrazí
a mírně srdce tepe
my dva u jednoho stolu
jako kosti listopadu
bez tebe nebylo by lépe
však má to jednu vadu
na kráse
že zase
nejsme spolu


mám jednu podstatnou výtku... můžeš mi vysvětlit proč to napadlo dřív tebe než mne a já to nemužu výdávat za své? jirka



Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)