vlak přes řeku nářků vypouští kotouče sazí trochu mne mrazí a mírně srdce tepe my dva u jednoho stolu jako kosti listopadu bez tebe nebylo by lépe však má to jednu vadu na kráse že zase nejsme spolu
vlak přes řeku nářků
vypouští kotouče sazí
trochu mne mrazí
a mírně srdce tepe
my dva u jednoho stolu
jako kosti listopadu
bez tebe nebylo by lépe
však má to jednu vadu
na kráse
že zase
nejsme spolu
mám jednu podstatnou výtku... můžeš mi vysvětlit proč to napadlo dřív tebe než mne a já to nemužu výdávat za své? jirka