I. vykrojil jsem z noci lístek na cestu levně jen dvě kuří oka a prasklý ret a říkanku tu jsem musel dát marně a prolhaně a kdo ví jak
ale bylo posvátně málo času pro mrzačení zdí byl jsem na zlé straně a to zavazuje k podnikání kroků k mrazení do konečků obyčejných lidí
II. jen krajem mizérií uprostřed přemýšlení se vrátí měsíc
pro pocit -tiše- hoří tváře milostnic v pokojích hromadného snu
III. „prosťáčci“ se volalo tehdy pro málo sveřeposti a krajíčky rozumu ukusoval mistr v otvírání rezavých stromů
je čas stínat vrchovaté iluze počínajícího propouštění deště tak bez obav na mech chybí tuš na malou chvíli noci |