v skořápce ořechu se u Tvých kolen choulím
jako by pro mě nebyl jiný pevný bod
některá rozhodnutí jsou jak řetěz s koulí
vlny nám zpívají svou uspávanku vod
Střelecký ostrov mizí, proud nás rychle žene
stejně i ostatní, slepé a vystrašené
svíčky jim voda máčí, naděje už hasne
řeka je utopí a spolkne, lásko, nás ne...
k čemu je skořápka, když do ní svrchu teče
vosk beru do dlaní a zahřívám ho vkleče
dvě loďky spojené, už není třeba vědra
pod náhlou tíhou se nám prohýbají bedra
ucpávám spáru, když se potápíme dolů
jsme na dně řeky...
...co je na tom, vždyť jsme spolu