Dílo #31913
Autor:anyz
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.10.2006 22:29
Počet návštěv:1740
Počet názorů:13
Hodnocení:5 1 4

Prolog
je to spíš vypsané rozpoložení nebo pocit, který se dostavil v den, kdy se narodil Buddha, teda v den, kdy se před dávnými lety narodil Buddha
Občas se zapomenu nadechnout
Potřebovala přesně něco takového. Někoho, kdo by ten den přišel a řekl jí, že vypadá jako zelený čaj.
Ráno když se probudila, dolehl na ní opět smutek celého světa. Přesně tak, jako se jí to posledních pár dní stávalo neustále. Každé ráno. Už se neprobouzela s dobrým pocitem, který by jí přivolal úsměv. Probudila se a jen koukala. A to ještě tak nějak z povzdálí. Jakoby se úplně neprobudila.
Ten den věděla, že jí bude stačit pár kaštanů na dně tašky, její oblíbená knížka a příruční gramofon nebo jak se říká té věci, z které se dnes poslouchá hudba. Vyrazila do školy. Všechny sešity, které sebou jindy nosila, zůstaly pod polštářem a starosti také někam zmizely. Byl to zvláštní den. Měla takové ráda. Neusmívala se, ale uvnitř jí bylo dobře. Byla to ona. Potkávala lidi, který ten den zkrátka potřebovala potkat a děly se věci, které chtěla zažít. Zastavil jí kluk, který se dovedl radovat z nesouměrných listů na stromě. A na stanici stál někdo, koho z nějakého důvodu ráda viděla. Zase jednou neměla pocit, že by jí někdo sledoval, pronásledoval nebo poslouchal její slova. Měla se krásně a celý den okolo ní příjemně ubíhal.
Večer si zašla do zastrčeného biografu a pak se šla procházet po nábřeží, kde občas potkáte zasněné nebo smutné lidi. Vydržela tam chodit dokud se nezačla třást zimou. Poodešla tedy od řeky a šla se toulat nočníma uličkama, které byly na pátek večer podivně prázdné. Zašla si do Montmartru na horký čaj a pak zamířila na noční autobus do Krakova. Málokdy se stalo, že by se sebrala a někam vyrazila jen tak. Ale ten den jí to všechno nabízel. Přitulila se ke studenému okýnku a popustila své myšlenky.
Když se začalo rozednívat seděla už u řeky kousek za městem a pročítala si úvod ke knížce. Později vyrazila do města, koupila si čerstvý sezamový kroužek u prodavače s načervenalým nosem a vyrazila ke svému oblíbenému starožinictví. Koupila si velký klobouk, do kterého nasbírala hromádku listí a šla si sednout do provoněného parku. Stromy už měly hezky narezlé a zažloutlé kabáty a slunce už svítilo jen podzimně. Sedla si a četla a mezi přečtené stránky vkládala listy na vylisování.
Epilog
fotografie

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'anyz', 15.10.2006 10:19.

Názory čtenářů
14.10.2006 22:59
muclicka
křehké, jemné, barevné, ženské, něžné, pěkné
14.10.2006 23:04
anyz
dekuju muclicko
15.10.2006 09:45
fungus2
Pěkně se to četlo.
15.10.2006 09:59
PaJaS
jo jo - dobré to je ...
15.10.2006 10:20
anyz
dekuji vam
02.11.2006 23:46
sokrates
náladovka, jo
02.11.2006 23:54
anyz
diky
02.02.2007 10:12
Jesse
Neví čím to je , ale pokaždé, když vidí u tvého díla málo tipů, ví že právě tyhle řádky ho nezklamou.
Není totiž pravda , že podle ovoce poznáš strom.
Strom poznáš až když ho obejdeš a vdechneš jeho sílu.
04.02.2007 18:36
anyz
jej jesse dekuju ti moc povedlo se ti vykouzlit mi na tvari obrovsky usmev
17.08.2007 22:39
Mario Czerney
můžu ti to tipnout, ale o to ti snad nejde... asi to bylo psáno v nějakém smutku či melancholii, dala jsi to tam jasně znát a atmosféru to má... ale můžeš se k tomu vrátit a některé cesty, třeba tu do Krakova ještě popsat...může se přece stát ještě tolik věcí zajímavých na těch cestách po duši, na vlnách myšlenek:) ...je to docela milé psaní
18.08.2007 15:38
anyz
dekuji mozna se vratim dalo by se to urcite popsat a stat se toho muze moc a taky se stava jen to nejak vzdy ztrati kouzlo dyz to zacnu psat
24.08.2008 20:08
opicka
Celý den v práci jsem se těšil že si něco pekného přečtu. Opět jsem se dočkal a nebyl zklamán.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)