Dílo #31324
Autor:Jony
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:28.09.2006 15:24
Počet návštěv:1969
Počet názorů:4
Hodnocení:1 1 1

Kolem nás

Prát se z vlastními chybami a neúspěchy nerozvážných činů. Doufat v lepší zítřky a přitom říkat: „Ach jak je dnes krásně...“ a přitom se lehce mračit do slunce. Smát se, ač vnitřně rozcupován svými nepřesvědčivými názory, plazit jazyk na přátele a čekat opětování úsměvů. Dívat se upřeně lidem do očí a neočekávat nic, co by bývalo mohlo přijít. Teď! Hned! Žít a myšlení až potom... Teď! Hned! Žít!

Ale všechno je jinak, než by kdo z nás chtěl a ty, kteří mají štěstí a daří se, kategoricky odmítám jakožto omyl přírodních a jiných věd. Rád bych teď mrknul okem na znamení šibalství, ale na papíře se nemrká a slovně mrkám jaksi neobratně. Všeobecně se na papíře hýbe jinak než v realitě a mnoha lidem díky rychlým pohybům ve světě textu narůstají reálná bříška z věčného sezení s tužkou u papíru.

Jako já. Toulám se toulám a přitom pořád uvíznut na mělčině domova. No není to škoda mladých nohou? Sám si odpovím, častá to odpověď profesorů. Ano, sám si odpovím. V životě toužit, dlužit si sám sobě a čekat odpovědi. Ve snech se stává, cokoli si přejeme. Naše tužby, přání a modlitbičky k nebi.

Jsem tu dnes pro Vás, co si něco přejí. Maličký anděl uvíznutý mezi nebem a peklem, uvězněn světem, který nečeká. Světem plným padlých andělů. Otevřu okno a zrovna jeden padá, jako kdysi já. Dnes je jich vskutku plné povětří a mraky sypou další a další, deset za hodinu a stále nestačí.

Přání se plní, úsměv střídán smíchem. Do rukou padá vždy jen nadšení a břichem se ženou divné pocity. Husa už není, snědli jsme ji včera a nezbyl ani kousek. Tak čím to je?! Asi jsme prostě rádi na světě... Odpovím si sám:  „Ano, jsme!“

Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Jony', 28.09.2006 15:29.

Názory čtenářů
28.09.2006 17:36
muclicka
mám ti opravdu věřit že jsi anděl?
28.09.2006 18:49
Jony
podle toho, jak si anděla představíš...
29.09.2006 10:09
Lamanai
možná by mi stačilo, kdyby to končilo: "Tak čím to je!?" Nějak mi ubližují ty dořečené věci, kde není prostor pro čtenářovu vlastní odpověď... protože i on by si dokázal "odpovědět sám" :-)

teprve vidíš padat anděly, já jsem je v Sharks už sám shazoval ze schodišť :-) je to takové uvažování nahlas... když jsi mi dával číst tu první polovinu, říkal jsem si, že je to zajímavý základ... ještě se vrátím a přečtu si ji znovu, třeba tam napodruhé najdu osu, která mi tam nějak chybí

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)