Dílo #30997
Autor:Drobek
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.09.2006 20:56
Počet návštěv:1112
Počet názorů:5
Hodnocení:3

Prolog

Dílo je určené všem, kteří podléhají hraní her na hrdiny.
Bylo vytvořeno na základě obrázku uvedeného v epilogu.
Tvořili jsme ho společně s mým kamarádem natem, který byl také určen za vypravěče, neboť u něj se naše dračákové orgie vždy pořádaly a budou pořádat.

Jak jsme hráli dračák

"Ležel jsem na zemi a němal jsem už žádný magy. Tak jsem si řekl: Chlape teď a nebo nikdy. Zkusil jsem mu podrazit nohy svojí kouzelnickou holí. Vzal jsem kostky a hodil tři šestky. Nevzdal jsem to! Rychle jsem vyskočil na nohy a znovu jsem zaútočil. Hádej co. Ani nic neříkej. Šest a pět! Vypadalo to nadějně. Dodal jsem si odvahy, praštil toho skřeta ještě jednou a zase šest a pět!"

V místnosti vybuchl smích. Tuhle Sedliho historku jsem slyšel už aspoň osmkrát a dokonce jsem i dělal PJ v dobrodružství, kde se to stalo, ale bylo stejně úžasné, slyšet to znovu. Začal jsem proto vyprávět svoji historku, co se nám stala při tvoření postav. Tolik jsme se ponořili do debaty, že jsem přeslechl zvonek. "Běž otevřít!", křikla na mě Kristýna z kuchyně.

"To bude Drobek", zvolal jsem radostně a utíkal ke dveřím.

"Tak co?", vyzvídal K.n.C. Sedli.

"Je to Piko! Takže teď už jen Drobek a jsme komplet!"

"Přišla s nim Míša?", zajímala se moje družka.

"Co?", no to by bylo, dvě baby v baráku, když máme hrát DrD. Otočil jsem se a málem omdlel. Míša tam byla a Vojtěch nikde! Že by nevěděl, že ho z domu sleduje a teď by utekl? No, asi ne. Chvíli jsem tam stál jako opařený a koukal, jak si sundává kabát a boty. To ji trošku zmenšilo a za ní vykoukl Vojtík. Ufffff.. To byla úleva vědět, že nás v tom nenechal. "Ahoj", dodal zdrceně. Asi měli doma debatu na téma: "Já tě to hrát nenechám." To znám, taky jsem jich už několik absolvoval. To je samé: "Doma budeš", "Jenom tě tam kazí" nebo "Co já bych dala za to, kdybys raději chodil chlastat".

"Míjí!!!", zapištěla ta moje.

"Kikí!!", zapištěla Pikova. Už rok Sedlimu závidím jeho svobodný stav. Před rokem se rozešel s jednou, co dělala do modelingu, hrála dračák a uměla skvěle vařit. Blbec! Prej, že nebyli na stejné intelektuální úrovni a nebo co. Přece kdokoliv, kdo hraje dračák je na stejné intelektuální úrovni! Taky se občas vymlouval na věkovej rozdíl. Jako by deset let v životě něco znamenalo. Prostě.. ženský.

"Chtěla jít se mnou", sdělil mi Piko šeptem, když jsme se přesouvali do obyváku. Holky si za nami něco špitaly a vydaly se směrem ke kuchyni - místo určení: lednice.

"Nevadí s náma tu přece nevydrží. Určitě se někam vypaří", konejšil jsem svého kamaráda.

"Ahoj kančíku", uvítal Vojtíka rozjařený kanec Sedli. "Už jsem se tě nemohl dočkat. Píťa mi vyprávěl, jak jsi skvěle prolezl ten labyrint v poslední questu ve čtvrtém patře druhé věže."

"Co?"

"Vůbec nevím, jak jsi mohl prolízt tu místnost s těma lejzrama bez škrábnutí. To si musel vyhaluzit. Hej, jsem si říkal; tam dostane tři tečky a já pak budu v pohodě na druhým místě."

"Jo tohle", došlo konečně Vojtovi. "To nic nebylo."

Zařinčel zvonek a já vstal, že půjdu otevřít, když se z kuchyně ozvalo: "Já tam jdu. To bude Evča.." ..rozběhl jsem se.

"Zdar jak sviňa!" zaslechl jsem hlučný pozdrav našeho Drobka.

"No nazdar", zchladila ho Kristýna.

Ze dveří z pokoje jsem pozoroval vikingskou Valkýru, která se právě chystala rozpůlit opovážlivého smrtelníka vejpůl kuchyňským šlehačem. "Kde máš Evu?", vyštěkla po chudákovi.

"Já jsem tady", ozvalo se za Ondrou, "uhni uchýláku! Zítra žádám o rozvod!" Ondra to měl opravdu těžké. Často mu musím vysvětlovat, že Moliére to se svým: "Lepší je se dobře oběsit, nežli špatně oženit", nemyslel úplně vážně. Myslím, že anarchističtí bohémové by to neměli nikdy dávat dohromady s rudými bolševickými noky.

"Ehm.. No já.. ech.." soukal ze sebe zmatený Ondra.

"Splaskni želatino. Raději běž čmárat na papír ty svoje básně." To byla od Evy ošklivá podpásovka.

"Nazdar Ondro", přispěchal jsem mu na pomoc, "Evo, myslím, že máme v lednici jahodový dort a půllitr šlehačky", prozrazoval jsem cíleně.

"Vážně?", rozzářily se jí oči stejně jako mé neteři, když ji donesu nějaké cukrle "Tak co tu ještě děláme Kiki?", drapla ji za ruku a doslova odvlekla do kuchyně. S dětmi to prostě umím.

"Díky" dostal ze sebe zdrcený Ondra.

"Pojď, Vojta právě líčí Sedlimu, jak se ve čtvrtek prosoukal tím bludištěm."

Když jsme dorazili do pokoje. Piko už byl s líčením skoro u konce a Sedli se závistivými pohledy na začátku. Kluci Drobka přivítali a začali jsme se připravovat na celodenní dobrodružství. Hledali se denníky, kostky, zápisníky, mapy, zapínaly se počítače a na mě přišel úkol nejhorší. Jako hostitel jsem byl nucen obstarat jídlo, jenže tu bylo Jenže s velkým J! Jídlo bylo v kuchyni a v kuchyni byly i naše partnerky. Kluci se mi snažili dodat odvahy. No, s Kristýnou jsme si skvěle rozuměli, když jsme byli sami. Ovšem teď tu měla své kamarádky a já tu chtěl hrát DrD. V tuto chvíli by bylo lepší se i špatně oběsit.

Vydal jsem se do kuchyně a doufal v zázrak. Ten se dostavil ve formě nečekaného zazvoněním zvonku. Neměl jsem tušení, kdo by se ještě mohl stavit na dračák. V tom se přede mnou objevila valkýra: "To bude Lenka", oznámila s naprosto nenuceným úsměvem.

"Do prdele"

"Co?"

"Do kuchyně. Říkal jsem, že jdu do kuchyně.. eh.. pro sušenky."

Podívala se na mě SVÝM zkoumavým pohledem. Zvonek zazvonil podruhé. "Vem si ty kakaový", a šla otevřít.

V kuchyni jsem nakoukl do dveří, popadl balíček s nápisem DISKO a rychle utekl do obýváku.

"Mám", vykřikl jsem vbíhajíc do pokoje.

"Hurááá!", odpověděli přátelé.

Usadili jsme se a začali s hrou. Družníci po debatě s šamanem jednoho prastarého kmene se rozhodli jít zabít draka i se vším všudy. Chvíli putovali bezstarostně krajem, když v tom je napadla smečka vlků. Celkově to vypadalo na velmi zajímavé dobrodružství. Experimentálně jsme i začali testovat nový herní systém a vypadal vcelku podařeně. Už nic nemohlo ohrozit naši drakyádu.

"Kluci?", spletl jsem se..

"Hm,..", zabručeli jsme sborově v odpověď.

"Už jste se seznámili s Lenkou?"

"Ahoj Lenko!" zaduněl sbor čtyř hlasů, aniž bychom zvedli hlavy.

Chvíli bylo napjaté ticho, jak se Drobek snažil soustředit na hod. "Miláčku, chtěla jsem se ti omluvit za ráno. Nemyslela jsem to vážně", to byla Eva! Nevěřil jsem svým uším. Sedlimu zaskočila sušenka a Vojta měl co dělat, aby nevyprskl limonádu. Drobek po mě vrhl pohled, který doslova říkal: "Co jsi do toho dortu, sakra, dal?" Zmohl jsem se jen na pokrčení ramen.

"To.. je od tebe milé", vysoukal ze sebe Ondra.

"Safra, rozepla se mi podprsenka. Peťo mohl by jsi mi ji, prosím, zapnout?" Nemohl jsem uvěřit, co se tu děje. Holky zkoušely navázat rozhovor, když jsme hráli dračák. Něco bylo fakt divně. Teď měly být naštvané a nemluvit s námi. Už jen to, že zůstaly doma bylo překvapivé.

"Nemohla by ji zapnout Lenka?", nechtěl jsem se v žádném případě nechat rozptylovat. Ondra teď zápasil s krvelačným vlkem o svůj holý život. Sláva! Padlo mu pět.

"Mohla by jsi prosím, Míšo, donést brambůrky?" rozhodl se Vojta využít uvolněné situace. Podle mne to bylo ovšem velmi nerozvážné hazardování s vlastním životem.

Holky se dál už o nic nepokoušely. Přesto jsem cítil Kristýnin pohled, jak se mi zavrtává do zad. Za chvíli se před námi objevily žádané brambůrky a hra pokračovala dál. Děvčata si zjevně našla jinou zábavu.

Epilog

Názory čtenářů
17.09.2006 21:10
Danny
pěkné vyprávění :)
tip
17.09.2006 21:45
Albireo
Mám takový dojem, že jsem o dost přišel tím, že jsem D&D nikdy nehrál.
18.09.2006 01:36
Wopi
Dal ti Timothy Dolf svolení k použití jeho fotky?
18.09.2006 01:37
Wopi
Mimochodem - podívej se do nějaké knížky, jak se píše interpunkce kolem přímé řeči.
18.09.2006 09:34
Drobek
Timothy mi svolení nedal nicméně neuvádím, že fotka je moje, dokonce upozorňuji na to, že není v úvodu a když se válela jinde na internetu ... uvádím ji jako inspirační prvek, kteý mě k tomu vedl a je dost důležitá pro dokreslení atmosféry.
No a interpunkce není má silná stránka, ale kouknu se, ale slibuju, že od vánoc to spravím.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)