Den se schoulil na zápraží
srkal rozházený kapky mlíka
a čerň jakoby tušil podvečerní nudu

Na okně pláče jedna malá duše…
Už zase nemá vůbec žádný rýmy…
a vůbec jí nevadí, co si kdo pomyslí…

Nestoudnice

Za oknem je to jako za zrcadlem
Brečí tam malá Alenka
nad rozlitym mlíkem

Po kom to pláče?

V dlaních jí spával malý princ
a na řasách se rozednělo její duši
Oči jsou přece oknem do duše

Když prší… zatahujem rolety

Alenka schoulila se na zápraží
Plivala do nebe….už  zase kapky mlíka
Chytil ji za ruku….

Kam jdeme?

Ad astra per scientia

 Plivnula na nebe