Dílo #30878
Autor:tynic
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.09.2006 20:32
Počet návštěv:2878
Počet názorů:18
Hodnocení:14 2 1 2

Bratislava


Bratislava

Nikde jinde na Zemi nejezdí autobusy v tak zběsilém tempu. Řidiči mají v očích tetelící se žár výfukových plynů a prsty jim nervózně skotačí po okruhu volantu. Jako had před útokem hypnotizují zpětná zrcátka a v nich nekonečný zástup nových servismanů na každé zastávce. Čas se táhne jak odhozená žvýkačka na rozpáleném asfaltu. V tom se ale zvedají ruce chlápků, co vymělili kola, a lízátko s nápisem "BREAK ON" mizí z dohledu. Lýtkový sval napnutý k prasknutí dostává impuls PODLAHA. Cizince poznáte velmi snadno. Je to ten, ce se zapomněl včas a pevně chytit.

Při mém svižném průletu celou délkou IKARUSU ( konečně jsem pochopil jeho název ) jsem byl setrvačností usazen na zadní sedačky a poučen fyzikálními zákony, se raději celou cestu křečovitě držel madla před sebou. Dobře jsem udělal, protože se mi při mém prvním přejezdu Dunaje po Novém mostě, oči zachytily do vírů na hladině a nebýt toho pevného bodu, určitě bych zmizel někde za branami časoporstorových spirál tohoto světa. Z té řeky něco sálá, něco v ní tepe a láká člověka, aby se na ni díval. Uklidňuje a děsí zároveň. To plynutí hmoty dává člověku smysl bezeslov, jaro, léto, podzim, zima, řeka, mlha, mraky, déšť. Jako by zde nebylo místo pro otázky, dokonalý systém bez a zároveň od boha.

Za řekou, za tou krásnou řekou, hranící ráje a pekla, se ovšem rozkládá obludná hradba lidské pýchy a blbosti. Smrtící monument na mrtvé, vyprahlé zemi. Háček, který museli spolknout generace před námi a který už nelze vytáhnout z hladového jícnu. Jeho protihrot drásá duši každým svým pohybem neposlušným svalům rybáře. Je zaseknuto. Zorničky kolemjdoucích ve tvaru čtverců, místo rukou a nohou drátové modely, v hlavách…co v hlavách ? Jaká síla musí tlačit na poklici tohoto Papinova hrnce, když musí udržet všechnu tu žluč a marast obyvatel labyrintu v tajnosti ? Jen večer jde slyšet na záchodech pravdu. Veřejná zpovědnice odsouzenců v izolaci.

Mám rád Děvín. Vyhlídku ze skaliska na meandry a mělčiny Dunaje, po němž po proudu pluje světly ověšený kolesový parník Presburg do Pešti. Na obloze zůstává pružek dýmu, má nit vedoucí k tobě.

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'tynic', 14.09.2006 21:35.

Názory čtenářů
14.09.2006 20:34
Smetiprach
meandry... ale jinak, byť víceméně hlavně za bvu... .-)
14.09.2006 20:36
dunaj
nohodou krasna PETRŽALKA ma vzdy svoje caro ....
14.09.2006 20:36
Leon Chameau
Oj, pekne, hadam sa tam budem aj radsej vracat... :)
14.09.2006 20:58
Mario Czerney
první věta je dost sebevědomá
14.09.2006 21:01
Hana

14.09.2006 22:06
Bix
Dávno sme tam neboli...na Devíne...
14.09.2006 22:42
ataman
a z ceho se vlastne vyznavas? nejak mi to uniklo...
zacatek-pekny a svezi, misty az vtipny cestopis, pak to sklouzava do nejake antiutopie, (ci co?), na zaver prichazi vyznani ... z lasky k Devinovi!
:) no neni to spatny
14.09.2006 23:07
Vích
parada
15.09.2006 03:01
prokleti
...
Mám Vás rád... oba ;o)
m.
15.09.2006 09:22
rire
~.~

;-)
15.09.2006 09:27
Zuzulinka
byla jsem tam jako dítě*
15.09.2006 10:31
stanislav
ta jízda je pěkně vymalovaná
15.09.2006 10:39
Yvette
Tynic - najlepsi zazitok je hadam stanica vlakova ci autobusova :)
15.09.2006 13:02
Atalanta
Ja si z ni pamatuju jen ty parizske zahradky kavaren v centru :)

"Novém mostě, oči zachytily" -- tam nema byt carka ;P
15.09.2006 14:28
AZALIN
16.09.2006 20:26
toomey
pripomenul si mi piesen od J.Nohavicu s tym istym nazvom
26.11.2006 21:07
vittorijo
Mám rád Děvín. Vyhlídku ze skaliska na meandry a mělčiny Dunaje, po němž po proudu pluje světly ověšený kolesový parník Presburg do Pešti.

hm.. ja tiež (o= a ten novy most si mohli odpustit tje generacije pred nami tjes
11.03.2007 11:15
narvah
dobrý. připomnělo mi to Uragán nad cukrem

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)