Dílo #30859
Autor:Jan Urban
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.09.2006 10:27
Počet návštěv:1137
Počet názorů:2
Hodnocení:2 1 1

Prolog
Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého.
Bílé stíny

Můry dnešní noci vzplály
v nebi rozžatých svící
a popel jejich
ještě teplý nekonečným žárem
zvolna se snesl
na naše bílé stíny.

Kroky tvé a kroky mé
vytiskly stopy
v jejich bělobě
do doby té
než budou přikryty
novou chůzí v času
který neznáme.

Jako naše bílé stíny
i popel z můr stín jejich obělil
a slepí kolem nevnímají
ve své slepotě
to
co viděli jsme my.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jan Urban', 13.09.2006 10:41.

Názory čtenářů
13.09.2006 11:33
myška
zajímavě napsané
13.09.2006 13:53
Raimund Jezu
Hmm, to je mi mudrlant...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)