Dílo #30859 |
Autor: | Jan Urban |
Datum publikace: | 13.09.2006 10:27 |
Počet návštěv: | 1300 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 2 1 1 |
Prolog |
Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého. |
|
Bílé stíny |
Můry dnešní noci vzplály v nebi rozžatých svící a popel jejich ještě teplý nekonečným žárem zvolna se snesl na naše bílé stíny.
Kroky tvé a kroky mé vytiskly stopy v jejich bělobě do doby té než budou přikryty novou chůzí v času který neznáme.
Jako naše bílé stíny i popel z můr stín jejich obělil a slepí kolem nevnímají ve své slepotě to co viděli jsme my.
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Jan Urban', 13.09.2006 10:41.
Názory čtenářů |
13.09.2006 11:33
myška
|
zajímavě napsané |
13.09.2006 13:53
Raimund Jezu
|
Hmm, to je mi mudrlant... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|