O zpívajícím kosu a asociacích na něj ...

   Jellymann byl zrovna mírně smuten, když spatřil ve Volné přírodě na Rozkvetlé větvi zpívajícího Kosa.

 "Je to bezesporu krásné a ušlechtilé," pomyslel si, "ovšem je zřejmé, že ten kos je ještě Zcela, zcela určitě jen pouhou součástí Volné přírody."

 O zdůvodnitelnosti

 """""""""""""&a mp;a mp;q uot;""""""""""""& ; ;quo t;

 Jellymann kráčel na Ryby a potkal své přátele. Ti ho přiměli změnit plány. Usrkávaje zlatý mok, cítil Jellymann mírné pohrdání nad sebou, které ale přehlušil vědomím Dobrého skutku. Toho dne totiž zřejmě ušetřil několik rybích Životů.

   O vyplněném přání

 """""""""""""&a mp;a mp;q uot;""""""""""""

  Od moře vál vítr a Jellymann měl za to, že konečně přijde osvěžující Deštík, který si velice přál a na který se velice těšil. Ten opravdu přišel, ale až dva dny poté, co zničující bouře zaplavila Celé Pobřeží.

 Věci mezi Nebem a Zemí

   """""""""""""&a mp;a mp;q uot;""""""""""""& ; ;quo t;"""

Šumící les se slunečními paprsky prodírajícími se větvovím Jellymannovi vždy velmi zřetelně připomínal dětství, i když to prožil, dle všech hodnověrných svědectví, v naprosto Bezlesé krajině (( kde díky rozlehlým Lánům přiblížit se ke Stromu bylo Vzácností )). Jellymann cítil, že vysvětlení je mu na Dosah, že ovšem jeho vlastní nedokonalost brání mu zatím v tomto Dosahu. Uznal tedy alespoň, že Věci mezi Nebem a Zemí opravdu Existují.

."