Eva Antonovna snídala ostružiny |
Potmě Zlehka jsem oťukával Skořápku pštrosího vejce
Svatý Antonín se mi tiše poškleboval Má hrdost okouněla ve vitríně Na stěnách se blýskalo zlaté nádobí
Tverský bluvár byl cítit zvláštní vůní Jako by Eva Antonovna Z okna snídala ostružiny Po chodníku si plíživou chůzí Prozpěvoval kocour Zvláštní píseň o lučním kvítí
Zpoza rohu jsem vše pozoroval S tichým obdivem Bílou noc pak přerušilo svítání |
|
Epilog |
Michailovi Jevgafrovičovi Saltykov-Ščedrinovi a mexickému císaři Ferdinandu Maxmiliánovi |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Alan Marceau', 29.07.2008 10:04.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|