Seržant Jiří Málek přehléd přístroje na palubní desce Hurricana v jehož kabině seděl, ale nic v nepořádku nenalezl. Upřel tedy svůj zrak dopředu na dva další letouny s nimiž letěl ve formaci. Za chvíli se přes praskot ve sluchátkách ozvalo v angličtině hlášení o poloze německého bombardovacího svazu. A tak okamžitě zbystřil pozornost. Zadíval se do nebeské dálky ve které kromě několika velkých bělostných mraků na pozadí světle modré oblohy nic jiného neviděl, ale vzápětí se ozval z éteru český výkřik o spatření německé formace. Po chvíli se mu naskytl pohled na velké množství bílých kondenzačních čar, které naznačovaly, kde se bombardovací svaz pohybuje.
Desítky černých teček se v dálce na obloze počaly proměňovat na čárky, a brzo začaly dostávat podobu bombardérů.
„Mesouni tu zatím nejsou. Tally ho!" uslyšel ve sluchátkách bojový pokyn k útoku, a dal palec na spoušť kulometů. Přitom zpozoroval, jak střelci v Heinkelech  spustili obrannou palbu. To se začalo dít ve stejnou chvíli, kdy střelbu zahájili i útočící stíhači. Vzdušní prostor byl poté náhle plný bílých čar od pálících kulometů. Zároveň se ve sluchátkách ozvala směsice angličtiny a češtiny.
  Do zaměřovače dostal Málek jeden německý bombardér, a při nalétávání na něho z vrchu zahlédl, jak se od prosklené kabiny odráží sluneční paprsky. To mu však nevěnoval pozornost a stiskl spoušť. Hned na to se Hurricane otřásl palbou, přičemž se kabina zaplnila střelným prachem. Současně s tím čáry střel zasáhly jeden z motorů bombardéru.
   Velkým obloukem se začal k bombardéru vracet a spatřil valící se kouř z jednoho motoru. Zároveň uviděl spouštět se z výšky velkou formaci německých stíhaček Me-109.
„Bacha, mesouni!" zařval do éteru. Přitom strhl letoun do strany, načež přes svůj odraz na vnitřní straně kabiny zahledl dvojici německých stíhaček, která na něho nalétávala ze strany z hora. Co nejrychleji "postavil" Hurricana na křidlo a o vteřinu později zahledl, jak mu kolem kabiny prolétly svítící čáry střel. Poté provedl prudkou zatáčku do strany při které uviděl v plamenech padající britskou stíhačku. Pak vyrovnal let, ale náhle pravé křídlo jeho letadla inkasovalo zásah. Okamžitý pohled do zpětného zrcátka mu prozradil přítomnost nepřátelského letounu. Hbitě uhnul do strany, a ubral plyn. Německá stíhačka kolem něho prolétla a ocitla se před ním. Rychle se na ní natočil, načež pohotově zahájil několikavteřinovou palbu. Zřetelně viděl v sítnici zaměřovače, jak bílé trasírky střel dopadají ze zadu na přední část Me-109. Její pilot se pokoušel uniknout, ale vzápětí se na spodku objevil záblesk. Po něm prudce vyšlehly plameny, a zasažený stíhací letoun se ocitl ve vývrtce ve které v záplavě plamenů padal k zemi.
„Dostal jsem ho!" vykřikl a stočil letoun dolů, kde se dlouhá čára kouře začala táhnout, až k zemi. Pilota vyskočit neviděl, ale vzápětí postřehl po levé straně Hurricana s chvostem černého dýmu. Za ním letěla Me-109, které se blýskalo v křídlech. Zasažená britská stíhačka se převrátila na záda, aby se poté od ní oddělila rukama a nohami klátící postava. Toužebně očekávané rozevření padáku nenastalo, a zmítající se tělo pokračovalo v příšerném pádu.  Odtrhl zrak od onoho nešťastníka a z velké vzdálenosti vystřelil na unikajícího německou stíhačku. Její pilot sklopil let, čímž mu zcela zmizel z očí. Pak zahledl o něco dále padat bombardér za nímž vlála postava letce, kterému se za ocasní plochy zachytily popruhy padáku. O chvíli později zahlédl jeho dopad na pole.
  Letmý pohled nahoru mu prozradil, že boj skončil a tak si to namířil směrem k letišti s poněkud zkaleným vítězným pocitem. Přitom doufal, že se mu v budoucnu vyhnou situace ve kterých viděl ony letce.