Prolog |
Leželi jsme s Hanou na husté a hebké trávě, ukryti mezi hlohovými keři, modříny, duby a borovicemi. Bylo to naše tajné místo, ten nejkrásnější soukromý kousek světa. V šestnácti je to docela snadné. "Už jsem ti říkala, že je muj táta akademickej malíř?" zeptala se. "Jo, jednou jsi se zmínila. Ale ještě jsem od něj nic neviděl. Co maluje?" "Tak různě. Všelijaký krajinky nebo ulice. A taky namaloval mě." "Fakt? No tak tenhle obraz bych teda viděl ze všech nejradši." "Jenomže to je akt," řekla Hana. "Akt? To jako že tě maloval nahou?" "No. A proč ne. Stejně jsem napůl jeho výtvor, že jo, tak co. Má právo mě zvěčnit. Prej mam vysloveně krásný tělo." "Jo," řekl jsem, "to určitě máš. O tom nepochybuju." Najednou jsem věděl, co bude následovat. Nemohl jsem ani polknout. Teď to přijde. Hana vyskočila, shodila ze sebe tričko, rozpažila ruce a zatočila se. "No? Tak co říkáš? Fakt je pěkný?" "Nádherný," pokusil jsem se říct, "opravdu nádherný." |
|
útěk z pavučin (007) |
Asi rok po tom, co jsem jí jen tak zamával přes ulici, aniž bych tušil, že je to naposledy, se mi o ní zdál neuvěřitelně živý sen. Přitulila se ke mně. Neřekl jsem "měli bysme ještě počkat". Tentokrát ne. V jiné části toho snu jsme ještě přišli do venkovského kostelíka. Ona zůstala sedět dole v lavici, zatímco já jsem vylezl na kůr a hrál jsem nějakou složitou improvizaci na varhany. Haniny vlasy sklouzly po jednoduchém zdobení dřevěného opěradla. Najednou stála vedle mě a lehce se o mě opřela. "Je legrační pozorovat tvý ruce," řekla, "pohybujou se divně - jako pavouci lezoucí po klávesách." "To teda dík, pavouků se štítim. Víš, technika hry na varhany je úplně jiná než u piána." "Tak se nezlob, nemyslela jsem žádnýho ošklivýho pavouka, spíš malýho kouzelnýho pavoučka wopidoo." "Toho neznam," řekl jsem. "Povim ti o něm." Když jsem se probudil, nemohl jsem se dlouho vzpamatovat. Chyběla mi, tak moc mi chyběla. Nevěděl jsem, co s tím. Fyzická bolest časem obvykle otupí. Tělo se přizpůsobí. Tam, kde byly puchýře, vzniknou mozoly. Škoda, že to tak nefunguje i s tou druhou, zákeřnější formou utrpení. Navíc mě mrzelo, že si nepamatuju tu varhanní skladbu, měl jsem pocit, že byla závažná. Jenomže jediné, co mi utkvělo, bylo to divné slovo. Oblékl jsem se. Se stejnou logikou, s jakou jazykem stále ohmatáváme zanícené místo na dásni, jsem se rozhodl zajet se podívat tam, kde nám bylo kdysi tak krásně. Stál jsem a nechápal. Trávník byl plný šrámů, děr a stop. Uprostřed paloučku stál obrovský, šedivý, omlácený náklaďák, vzadu s vrtnou soustavou zabořenou do země. Vypadal odpudivě. Kolem něho poházené zbytky od svačiny - igeliťák, plechovka od paštiky, láhev od piva. O kus dál zablácená lopata. Měl jsem pocit, že jsem to já, kdo byl zasažen, do koho se nemilosrdně zabořil vrták. Kovové monstrum mělo otevřené dveře. Vyhoupl jsem se na místo řidiče, chvíli jsem jen tak přituple seděl, pak jsem zapnul všechny světlomety a stěrače. Byla to hloupost, infantilní, hysterická reakce, ale v té době jsem nemohl jinak. Až do setmění jsem se procházel lesem. Nakonec jsem se posadil na kopci u kapličky a díval se směrem k našemu místu. Vypadalo to přízračně. Nejasný mlhavý bochánek nažloutlého světla uprostřed hlubokého šera se snaživě prodíral větvemi. Do toho se vlhkým večerním vzduchem neslo pravidelné kvíkání, škrabání a klepání stěračů po suchém a špinavém skle. Seděl jsem tam až do noci a sledoval pohled jakoby z jiného světa. Poslouchal jsem pravidelný rytmus těch zvláštních zvuků a nemohl jsem se přinutit odejít. Pomalu jsem se někam propadal a už jsem věděl. To vůbec nebylo kvílení týraných stěračů. Tohle bylo rekviem. |
|
Počet úprav: 45, naposledy upravil(a) 'Wopi', 24.10.2004 09:42.
Názory čtenářů |
08.03.2004 19:53
Shammann
|
já nevim, pročs měl tak pevně zavřený oči:-) |
08.03.2004 19:54
Mathew
|
no, asi ses mi s řádným vousem líbil víc, to zas jo...:) |
08.03.2004 20:01
Wopi
|
jo - a zavřený oči mam proto, že se snažím silou vůle přemístit o 6,37 m dál |
08.03.2004 20:10
stanislav
|
opět nádherné foto. juchuchu. |
09.03.2004 12:57
Humble
|
Plnofous byl fajn, leč bez něj zase vypadáš mladší - přijít na oslavu kulatin omlazen považuji za dobrou vychytávku? :o) |
12.03.2004 11:32
kink
|
Humble napsal(a): Plnofous byl fajn, leč bez něj zase vypadáš mladší - přijít na oslavu kulatin omlazen považuji za dobrou vychytávku? :o) asi tak*** juj |
09.04.2004 13:46
Naja
|
Wopi bez vousu jsi fážně mladší :=))) |
14.05.2004 12:48
Hluk Malér
|
fjna (aspoň sem to tvý fajn trochu pozměnil) ;-) |
12.09.2004 00:11
Rozárka
|
jejda ted sem si vzpomela, ze sem jednou lezla do kostela a mam ted jizvu na lokti... :) tak me napada, ze doufam, ze jiu budu mit na vzdy.. no inu dobra dobra... teda to uz mluvim o povidce... :) |
12.09.2004 00:14
Rozárka
|
no povídce.. asi.. :) ted me tak napada- jakztoze se hana nestydela? ..no to asi jen ja... :) (a taky proc hana neni hanna jako anna...) |
12.09.2004 00:18
Wopi
|
Nevim, proč se nestyděla. Asi věděla, že na kráse ženského těla není nic špatného. |
12.09.2004 00:24
Rozárka
|
:) vsak ja to vim taky ale precejen.. :) no jasen to je ta ma vrozena placha povaha... :) |
24.10.2004 09:24
hippiesanda
|
super skvělý
(jen si oprav chybku v prologu-pRej :)) |
24.10.2004 09:42
Wopi
|
295. návštěva našla chybku :)) že to ti ostatní nečetli?? dík :) |
18.11.2004 15:15
fermosa
|
na fotce jsi každopádně krásnej :o)) a z té povídky na mě dýchla taková hezká nostalgická atmosféra. |
18.11.2004 15:21
Wopi
|
na fotce vypadam jako absolutní debil!
shammanna bych zabil! :)) |
30.06.2005 12:42
Rony Rubinek
|
Jedno z nejlepších, co jsem od tebe četla. |
30.06.2005 13:04
Wopi
|
dík
akorát nevim, proč se mi slily odstavce... |
31.03.2006 16:43
Admin
[Změna viditelnosti]
|
žádost autora |
23.07.2012 18:23
Admin2
[Změna viditelnosti]
|
Přání autora |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|